Blíží se volby a s nimi sílí opět otázky ohledně dostavby silničního okruhu

Na konci roku (v říjnu) 2017 se budou konat parlamentní volby. Jedno z velkých témat, které se bude řešit v regionu Prahy a Středočeského kraje, je stále nerealizovaná dostavba silničního okruhu kolem Prahy. Skupina poslanců a odborníků adresovala poslední únorový týden předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, ministrovi financí Andreji Babišovi a ministrovi dopravy Danu Ťokovi následujících pět klíčových otázek formou poslaneckých interpelací.

Silniční okruh kolem Prahy byl navržen v polovině 60. let minulého století a následně doplněn o návrh Městského okruhu a radiál navazujících na síť silnic I. třídy. Na základě tohoto návrhu vznikl Základní komunikační systém Prahy, který byl v roce 1974 schválen vládou ČSR, ale není doposud funkční, což je rozhodující příčina neúnosných klimatických poměrů (smog) Prahy a její aglomerace.

Uvádění okruhu do provozu začalo v roce 1983 (úsek Slivenec – Třebonice) a do roku 2001 další úseky. V roce 2010 se uvedl do provozu úsek D1 – Slivenec. Tím bylo v provozu cca 40 km, tedy necelá polovina, a od té doby do dnes (tj. 7 roků) k dalšímu zprovoznění nedošlo a v dohlednu nelze očekávat.

DOTAZ č. 1: Jak je tato nečinnost zdůvodněna?

Koncem 90. let minulého století došlo u silničního okruhu ke změně trasy v jižní a severní části. V roce 1996 byla trasa v jižní části v úseku Písnice – D1 odsunuta vně cca o 5 km jižněji na základě aktivity dotčených městských částí a výsledku hodnocení variant se zdůrazněním zajistit ochranu životního prostředí stávající zástavby. Tím vytvořit územní rezervu pro rozvoj města a oddálit tranzitní dopravu. I když stejné zásady platí pro celý okruh Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo v roce 1999 umístění severozápadní části tak, aby byl okruh posunut k centru Prahy o cca 4 km, přes Suchdol bez řádného projednání a přes nesouhlas dotčených městských částí (Suchdol, Dolní Chabry). Od této události se datuje aktivní odpor městských částí a veřejnosti k alternativě, která vede veškerou tranzitní dopravu pouhých 5 km (vzdušnou čarou) od Pražského hradu.

DOTAZ č. 2: Je k tomuto protiprávnímu počinu vysvětlení, proč se dosud po cca 20-ti letech toto   uplatňuje Ministerstvo dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR?

V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské Unie, podepsala příslušné dohody, akceptovala tedy i Rozhodnutí 1962/96/ES, které určuje požadavky na komunikace TEN-T, jehož součástí je i Silniční okruh kolem Prahy. Rozhodující požadavky říkají, že trasy musí míjet sídelní útvary, to je ochrana občanů. Musí zaručovat vysokou, jednotnou a nepřetržitou úroveň dopravních služeb, pohodlí a bezpečnost silničního provozu, tj. nepřipustit mísení místní a tranzitní dopravy.                                                                                                                                                 

V roce 2007 Ministerstvo dopravy ČR zadalo vyhotovení studie „Posouzení variant J a Ss“ severozápadního sektoru jako podklad pro výběr alternativy. Tato studie prokázala jednoznačnou nevýhodnost trasy vedené přes město jak z hlediska finančního, tak i z hlediska požadavků evropských norem a bezpečnosti provozu (studie fy Mott MacDonald). Ministerstvo životního prostředí ČR nechalo zpracovat k této studii odbornou oponenturu Vysokým učením technickým v Brně. Tato oponentura plně prokázala věrohodnost závěrů studie a rovněž doporučila variantu mimo město. Výsledek studie tehdejší politická a administrativní reprezentace (ministr dopravy A. Řebíček a primátor P. Bém) odložila ad acta a další příprava pokračovala dle alternativy v rozporu s výsledkem výše uvedené studie.

DOTAZ č. 3: Jak vysvětlíte tento další protiprávní počin Ministerstva dopravy ČR, který přetrvává dodnes a je příčinou marné nekoncepční práce v přípravě dokončení silničního okruhu kolem Prahy a vyvedení tranzitní dopravy mimo hl. m. Prahu?

Městské části reprezentované pracovním uskupením „Starostové za rozumný okruh“ a další zástupci veřejnosti opakovaně požadovali na Ministerstvu dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR vyhotovení studie pro REGIONÁLNÍ alternativu a porovnání obou alternativ řešení marně. Trvale byli odmítáni. Teprve s příchodem ministra dopravy Ing. Antonína Prachaře v roce 2014 byli vyslyšeni. Na jeho příkaz v souladu s Usnesením senátu zadalo Ředitelství silnic a dálnic ČR studii proveditelnosti řešení tranzitní dopravy ve Středočeském kraji. Tato studie doporučila pokračovat ve variantě REGIONÁLNÍ. Příchodem nového ministra dopravy byla ovšem studie zpochybněna a Ředitelství silnic a dálnic ČR nezahájilo ani žádné projednávání s veřejností.

DOTAZ č. 4: Jak vysvětlíte, že studii ve variantě regionální, která řeší vyvedení tranzitní dopravy (zejména kamionové), mimo území Prahy Ředitelství silnic a dálnic ČR řádně neprojednává s veřejností?

Zpracovaná studie regionální varianty (zadaná a objednaná ministrem Prachařem) ve většině kritérií a aspektů vykazuje lepší parametry a prokazuje celospolečenskou výhodnost regionální varianty. Zpracovaná studie doporučuje přepracování a přehodnocení dosavadní přípravy dokončení ve prospěch regionální alternativy. Nutno dodat, že dosavadní dokumentace je v hodnotě několika set miliónů Kč. Jedná se převážně o dokumentaci předprojektovou, včetně práce průzkumné pro projektovou činnost, která byla zpracována, aniž bylo vydáno územní rozhodnutí.

DOTAZ č. 5: Jak vysvětlíte, že Ministerstvo dopravy ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR objednávalo práce na úseky okruhu o kterých bylo známo, že nejsou v souladu se vstupními podmínkami Evropské Unie, které naše vláda v roce 2004 podepsala? Na základě čeho byly zadávány další práce bez územního rozhodnutí?

Jakmile budou dostupné reakce výše zmíněných ministrů a předsedy vlády, přineseme další informace.