Každý může podat připomínky k metropolitnímu plánu i jako fyzická osoba.
Právě se nacházíme ve fázi podávání připomínek veřejností k návrhu nového metropolitního plánu. Proto Vám přinášíme krátký vysvětlující text, který vznikl ve spolupráci s Ing. arch. Kristýnou Jirsovou, odbornicí na územní plánování. Termín podání je stanoven do 26. 7. 2018. Každý může podat připomínky k metropolitnímu plánu i jako fyzická osoba. Připomínku lze odeslat písemně na Magistrát hl. m. Prahy, na Odbor územního rozvoje, osobně předat na podatelně magistrátu, poslat datovou schránkou nebo emailem, pokud máte zaručený elektronický podpis.
Ve fázi společného jednání se k návrhu MPP podává následující:
– dotčené orgány – závazná stanoviska (jejich požadavkům se musí vyhovět či dohodnout jejich změnu tak, aby byla souhlasná – stanovisko se ale stále musí pohybovat v mezích příslušného zvláštního právního předpisu a musí být odůvodněné)
– kdokoliv – připomínku (připomínka může být libovolného znění, samozřejmě, že s nekonkrétní vágní připomínkou se těžko něco pořídí, proto vřele doporučuji vždy v textu odkazovat na příslušné články textové části MPP, třeba je i doslovně opsat a následně uvést, s čím nesouhlasíte. Každou připomínku, která má územní průmět, doporučuji doplnit grafickou přílohou – např. výřez katastrální mapy nebo z výkresů MPP – s vyznačením území dotčeného připomínkou, eventuálně vymezením dotčeného území, vyjmenováním parcelních čísel dotčených pozemků nebo uvedením odkazu na lokalitu vymezenou MPP s číslem dle krycího listu)
– MČ – podává připomínku nebo zásadní připomínku (oba typy musí být schválené zastupitelstvem MČ, rozdíl mezi nimi je ten, že o vypořádání zásadních připomínek bude rozhodovat zastupitelstvo HMP, o těch ostatních nikoliv).
Dotčené orgány vypořádání připomínek nijak zvlášť nezajímá. Mají se totiž vyjadřovat jen v mezích toho, co jim svěřuje jejich specifický právní předpis (tj. např. orgán ochrany lesa řeší jen lesní plochy, jejich využití, nemůže tedy namítat nevyhovující urbanismus ani nic nad rámec svého zákona). Pokud některé připomínky budou obdobného tématu jako stanoviska dotčených orgánů, bude jim vyhověno v obdobném smyslu jako stanoviskům dotčených orgánů.
Důležitou roli v procesu má Ministerstvo pro místní rozvoj jako orgán nadřízený, kterému se po skončení lhůt pro společné jednání zasílají kopie všech stanovisek, připomínek i zásadních připomínek a příp. i návrh jejich vypořádání, a na základě toho MMR vydá stanovisko, které je buď souhlasné a umožní konání další fáze – veřejné projednání upraveného návrhu MPP, nebo vydá nesouhlas (pokud je nesouhlas založen jen na dílčích výhradách, lze dohodnout pod příslibem odstranění kritizovaných věcí změnu na souhlas, MMR však také může konstatovat zásadní nesouhlas, ze kterého může vyplynout potřeba zpracovat pokyny pro úpravu a zopakování společného jednání). MMR především dohlíží a kontroluje soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací a Politikou územního rozvoje a dohlíží na zákonnost. Nemůže ve stanovisku prezentovat nějaký subjektivní názor nebo filosofickou polemiku k obsahu, nemůže totiž překročit svou zákonem svěřenou gesci.
Pořizovatel by měl ke všem podáním přistupovat stejně a se stejnou důsledností je vypořádat, protože může očekávat, že připomínky, kterým se nevyhoví, mohou být podány formou námitky ve veřejném projednání, a námitky mají právně větší závažnost než připomínky, protože je jen omezený okruh osob, které je mohou uplatnit, a o jejich vypořádání pak také bude rozhodovat zastupitelstvo HMP (rozhodnutí o námitkách je nejčastějším předmětem soudního přezkumu u žalob).
Zásadní připomínky MČ mohou mít větší váhu spíše jen formální a politickou, před zákonem jsou si ale de facto všechna podání (kromě stanovisek dotčených orgánů) rovna a zaslouží stejnou míru pozornosti (nejedná-li se o požadavky, které jsou absolutně mimo nebo je územní plán nemůže řešit).
Stavební zákon to má nastavené dobře a spravedlivě, to, kam se v Praze jeho výklad posouvá, to už je věc jiná, může však mít nedozírné následky, když bude MPP po vydání napadnut žalobou nebo podán podnět na přezkum procesu. Odhalí-li se nějaká pochybení, může být nakrásně celý nebo část MPP zrušena.
Na závěr doplňuji, že vypořádání všech podání vč. návrhu rozhodnutí o zásadních připomínkách MČ a návrhu rozhodnutí o námitkách po veřejném projednání připravuje vždy pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem (dnes je jím náměstkyně primátorky Petra Kolínská, po volbách to může být někdo jiný – očekává se, že o tento post bude usilovat například bývalý odvolaný ředitel IPR Petr Hlaváček). Fakticky to ale probíhá tak, že některé připomínky vypořádává pořizovatel, některé sám IPR. Formálně ale za vypořádání nesou odpovědnost vždy určený zastupitel a pořizovatel.
Další informace o průběhu tvorby a připomínkování metropolitního plánu najdete například v dalším článku zde:
