Chabry jsou obec nás všech

Autor Zveřejněno dne

Poslední tři týdny jsem strávil se svoji rodinou na jižním cípu Afriky, kde jsme expedičně putovali a poznávali nádhernou zemi, Namibii. Předem bych rád uvedl. že Namibie není žádná exkluzivní destinace pro dovolenou, letenku pořídíte levněji než do mnoha evropských zemí, cestovní náklady tam jsou pak velmi rozumné, nafta stojí 20 Kč, jídlo a ubytování je levnější než v Praze. Našim hlavním cílem bylo poznat, jak žijí původní africké národy, zejména Křováci. Ale o této zemi psát nechci.

K napsání této úvahy mne donutila jiná skutečnost. Všichni víme, že jsme uprostřed vypjatého předvolebního období s ohledem na blížící se komunální volby. Chabry to rozhodně neminulo. Proč by také mělo?

Přiznejme si poctivě všichni, kteří na třech různých platformách kandidujeme, že vše, co nyní děláme, už děláme s cílem ve volbách uspět. To platí jak pro VPCH, tak pro 18400 a také pro kandidátku ODS. Teď se budeme všichni snažit na poslední chvíli přesvědčit, že my jsme ti nejlepší.

Přesto si myslím, že bychom všichni měli zachovat alespoň základní principy slušnosti a nesnižovat se k útokům, zejména pak k útokům, proti kterým není obrana.

Proč jsem tedy začal svůj příspěvek konstatováním, že jsem se právě vrátil z Namibie? Protože jsem se tam na vlastní oči přesvědčil, jak neuvěřitelně kultivovaně spolu žije šest různých afrických etnik (Damarové, Sanové, Namové, Himbi, Hererové a Ovambo). V Namibii je také poměrně početná bělošská menšina, kde najdeme potomky tří různých národů (Němci, Afrikánci – Búrové, Angličani). Celkem tedy devět národů a šest nebo sedm různých jazyků (protože některé domorodé kmeny hovoří podobně). Přes tuto neuvěřitelnou národnostní, jazykovou, kulturní, náboženskou a také existenční odlišnost se v Namibii potkáte s úžasnou atmosférou, kde na každém kroku cítíte hrdost těchto lidí na svou zem, své tradice a zvyklosti a všichni to respektují. Ano, nebylo to tak vždy, ale dnes to tak opravdu je a cítíte se jako turista velmi komfortně, všude se na vás usmívají, zdraví a ptají se nejprve, jak se máte, než s vámi začnou řešit konkrétní věc. Toto platí na všech úrovních včetně případných policejních dopravních kontrol, kterým se ani zde nevyhnete. Je to velká země.

Tak se ptám, když to jde v takové zemi, jako je Namibie na samém jihozápadním cípu Afriky, o které má nepochybně mnoho z nás zkreslenou představu, tak proč ne v Chabrech? Naše nezávislé sdružení 18400 je mnohdy napadáno jako subjekt, který jenom kritizuje a nechce připustit, že se v obci nestalo nic pozitivního. Kdo chce slyšet argumenty, tak ví, že to tak není, anebo nám dá alespoň šanci o tom přesvědčit.

Pak jsou samozřejmě v obci spoluobčané, kterým z toho či onoho důvodu prostě nevyhovujeme. To pokládám za naprosto samozřejmé, nevidím na tom nic špatného. Ke konfrontacím musí nezbytně docházet, na konfliktech je postavena celá historie lidstva. Ve 21. století by ale konflikty měly probíhat kultivovaně, bez používání hanlivých nebo jízlivých nálepek a demokraticky. Ocenil bych například takové maličkosti jako například to, že tiskovina 18400 nebude v radničních novinách do budoucna zmiňována stylem „co zase ten PLÁTEK napsal“. Na maličkostech to vše totiž stojí.

Věřím tomu, že když se k sobě budeme do budoucna lépe chovat, tak se budeme také lépe cítit. Za sebe říkám, že jediný důvod, proč jsem na kandidátce 18400 je skutečnost, že mám velké přání, aby Chabry byly obec nás všech. Vždyť to máme daleko jednodušší. Žijeme ve vyspělé zemi, hovoříme jedním jazykem (ano, u nás v Chabrech žijí také cizinci, ale alespoň za mne jsou vítáni a nejsou diskriminováni). Máme podobné kulturní zvyky a po staletí se už nepotýkáme s náboženskými konflikty.

Pojďme se všichni pokusit s tím něco udělat. Díky.

 

Autor: Josef Doležal

15 reakcí na “Chabry jsou obec nás všech”

  1. Vážený pane Doležale, že nepatřím mezi fanoušky vašeho sdružení není žádným tajemnstvím. Přesto musím přiznat, že obsah vašeho příspěvku má úroveň. Bez ironie. Otázka je, jestli se tomu obsahu dá věřit. Negativní kampaň a z ní plynocí „blbé“ nálady, to vše jste do Chaber přinesli vy. „Stoosmdesátčtyřka“. Projděte si historii, co všechno jste použili při útocích na jiné. Proto mě překvapuje ten obrat. Tak najednou. Dokonce i poslední příspěvek pí. Šilhové, jinak nemilosrdné kritičky všeho a všech (mimo vlastní řady, pochopitelně), působí náhle nějak uhlazeně. Co za tím asi stojí? Možnosti jsou dvě. První, že jste i u vás pochopili, že to nikam nevede a je příliš únavné pořád na někoho nasazovat. Druhá možnost je, že jste se rozhodli narychlo změnit taktiku poté, co jste zjistili, že už toho vašeho osočování mají lidé plné zuby. A volby jsou za dveřmi. Byl bych šťastný za první možnost, obávám se však, že blíže pravdě ja varianta druhá. Odpověď už budeme znát brzy.

  2. Jakoze v jendom clanku pan Kasa urazi kazdeho, kdo stoji 184ce v ceste na radnici (z ODSky si vylozene dela srandu :), a ve druhem pan Dolezal pise o slusnosti a o tom, jak se maji mit vsihcni radi, to jako vazne? :))) Myslenka je to samozrejme hezka, ale nejdriv si zamette pred svym prahem 🙂

    1. Chtěl jsem Vám odpovědět viz níže na Vámi uvedený mail v doméně Tiscali, ale vrátil se mi jako nedoručitelný. Čím to asi bude pane Prchale??? Já bych se tedy nikdy nedal cestou anonymních komentářů, ale to je jiná věc. Nicméně jsem Vám tedy napsal následující:
      Dobrý den pane Prchale,
      já si opravdu nemusím zametat před svým prahem, můžete se k nám přijít podívat, že tam je čisto fyzicky i obrazně.
      To, co jsem napsal, je něco, čím se řídím celý život. Víte, ono se nakonec vždy ukáže, jak to kdo myslí. Vyberte jedinou větu z mé OSOBNÍ úvahy a napište mi, že to není pravda a když mi to dokážete, tak se veřejně omluvím.
      Dopouštíte se paušalizace, ze které o několik vět výše obviňujete někoho jiného.
      Hezký den.
      Doležal

        1. Dobry den, pane Prchale, co se tyka emailu, tak pokud pise ctenar komentar pod clanek a uvede svouji emailovou adresu (idealne platnou), tak tato adresa muze byt neviditelna pro ostatni ctenare ale je samozrejme viditelna pro autora clanku a administratory webu. Tak je to ve WordPressu standardne nastavene.

          1. Jestli je viditelna pro autora clanku a administratory webu, tak jsem asi jenom nejak omylem nepostrehl, ze bych daval se zpracovanim takoveho osobniho udaje souhlas 🙂 To mi nerikejte, ze tolika podnikatelum ve vasem hnuti neco jako GDPR uniklo :))

  3. Vážení pánové Doležale a Kaso, kdyby jste svou energii věnovali zamyšlení nad tím, CO vám vaši oponenti sdělují, a ne ODKUD vám to sdělují, možná by jsme se opravdu někam posunuli. Tohle vaše „šmírování“ kdo a odkud co píše zavání praktikami, o kterých jsem si naivně myslel, že je již nezažiji. A už jsou tady zase. Možná vám opravdu někdo skrytě píše. Třeba někdo, komu v 80.letech parkovala noc co noc před barákem černá Tatra 613 jen proto, že např. odmítnul podepsat něčí vyhazov. A ten někdo má prostě jen obyčejný strach zažít něco podobného znovu. A nemusíme si namlouvat, že vaše parta v rukavičkách zrovna nejedná. Tak se nedivte, že se vás lidé bojí. PS.: Pane Doležale, někdy před měsícem jste mě při vašich lustracích označil za nějakého p. Sýkoru, absolventa filozofické fakulty. Prosím, věřte mi, já nejsem pan Sýkora. Opravdu. Byl bych velice nerad, aby tomu nic netušícímu člověku někdo prořezal pneumatiky u auta jen proto, že ho mylně považujete za svého oponenta. Děkuji.

  5. Pánové Prchale a Kociáne nebo jak se vlastně jmenujete, když sami otevřeně přiznáváte, že publikujete pod smýšlenými jmény. Demokraticky jsme se rozhodli, že na Vaše komentáře nebudeme dále reagovat, ale nebudeme je ani mazat, i když anonymní příspěvky y si to asi zasloužily, nicméně jsme demokraté. Vaše reakce na moji osobní úvahu je sebevysvětlující a evidentně nejste schopni přestoupit svůj Rubikon. Poslední poznámka na snahu dělat paralelu s minulým režimem a námi, respektive mnou. Co o mně víte, že si to dovolujete. Můj dědeček (paralela rodiny Malých ve Východních Čechách) přišel v minulém režimu o všechno, co po generace budovali a jeho děti byly označeny nálepkou děti kulaka. Dnes je jeho vnuk (můj bratranec) zase úspěšný statkář a starosta obce, kde my jsme se v jeho prospěch vzdali všech nároků, protože já si umím na živobytí vydělat poctivou prací sám. Můj tchán prošel koncentračním táborem a byl Němci odsouzený k smrti, naštěstí válka skončila dříve, než byl rozsudek vykonaný.. Po komunistickém převratu mu sebrali živnost a nenechali jeho manželku dostudovat. Moje žena dnes a denně zachraňuje dětské životy na jedné z pražských klinik. A já se tedy fakt nebojím pod svoje názory podepsat, mé jméno je Josef Doležal, je mi 58 let, jsem už šťastný dědeček. Mne se tedy nikdo fakt bát nemusí a je to skvělý pocit, když víte, že za sebou máte úspěšný život a zdravou a spokojenou rodinu. Vám navzdory.

    1. Ja nikdy nenapsal, ze nepublikuji pod svym pravym jmenem 🙂 Pouze jsem tu psal, ze nechapu, proc by vam sem nekdo psal jeho pravy email v dobe, kdy se s takovymi osobnimi udaji bezne obchoduje.. a to tim spis, kdyz pri nakladani s nimi porusujete jiz ucinne narizeni EU (doporucuji prostudovat GDPR a vysi sankci :)))

  6. Vážení,
    stále více v příspěvcích se objevuje vzájemné osočování a hádky mezi zástupci různých, předpokládám předvolebních, uskupení. Prokousat se diskuzními příspěvky (často typu „já jsem řekl, on řekl, já jsem si nezačal“), tím spíš pokusit se zjistit, čí příspěvek se více blíží pravdě, je, upřímně řečeno, dost namáhavé. Více, než sledovat hádky, by mě, a myslím, že i řadu jiných lidí, zajímaly volební programy. Podle těch se volič při volbách rozhoduje, ne podle toho, kdo co o kom řekl či neřekl. Ve volebních programech bych se ráda dočetla o plánech (pokud možno konkrétních) řešení podle mne nejpalčivějších problémů Dolních Chaber, a to jak rozumně regulovat další rozšiřování Chaber jednak tak, aby Chabry neztratily svůj charakter vilkové čtvrti, jednak také s ohledem na kapacitu např. stávající kanalizace a čističky, dále dopravu, a protože bydlím v Ústecké ulice, i řešení průjezdu přes Chabry. V červnu vyšel na 18400 příspěvek chválící ovzduší v Chabrech. V poslední době ale velice často jsou v Chabrech cítit kalová pole v Drastech, někdy je zápach skutečně velmi intenzivní. Podle toho, co jsem se dočetla, došlo někdy v r. 2015 nebo 2016 k havárii čističky na střeleckém ostrově v Praze a od té doby se do Drastů vozí obsah záchodů zhruba z poloviny Prahy. V době, kdy je v některých oblastech života doslova „přehygienizováno“, žijeme v blízkosti obrovské otevřené žumpy a záleží pouze na směru větru, kdy nám zasmradí domovy.

  7. Vážený pane Doležale, vezmu-li do úvahy vaší lehce hysterickou reakci na kritiku vaší osoby, nemohu se nezeptat. Opravdu se s takovou chcete podílet na řízení obce, když nejste schopen věcně a v klidu reagovat na kritické komentáře? No to vás předem lituji. A sebe taky, jestli se tam nedej bože dostanete. Na radnici to totiž nebývá žádná selanka, tam to lítá, pane! Nakonec vaše 18400 tam hodně ostré lokty předvádí už hodně dlouho. Tak to možná ještě dobře zvažte. Jinak vám děkuji za zajímavý exkurs do vaší rodiny, její členové jsou bezpochyby úctyhodní lidé. Ale já nepsal o nich. Já psal o vás. Není mi jasné, kde se ve vás, s takovou rodinnou historií, vzala ta nutkavá potřeba lustrovat a šmírovat po síti kohokoliv, kdo se odváží mít jiný názor než vy? A ještě se k tomu s p. Kasou nepokrytě hlásíte, aby jste zastrašili kritiky. Ale s tím vaším: „Tak ty s námi nesouhlasíš, tak to se asi podíváme, co jsi zač…“ u mě neuspějete. To si zkoušejte jinde, ale rozhodně ne tady v Chabrech!

    PS.: Vaše paralela mezi vaším dědečkem a rodinou Malých je opravdu vtipná. Nedokážu si představit, že by vaši spolustraníci mydlili vašemu dědečkovi shody stejně, jako to dělají rodině p. Malého.

  8. Dobrý den,
    Dovolím se vrátit k podstatě článku.
    Ano, měli bychom se k sobě chovat slušně.
    Ovšem slušnost je ctnost pocházející zevnitř a nikoli výměnný obchod „budou-li slušní, budu také“. A zachování vlastní slušnosti i třeba navzdory okolnostem může přimět i druhou stranu k lepšímu přístupu. Někdy.
    Ano, VPCH se k opozici chovala opravdu arogantně, hned od počátku a bez důvodu, ale považuji za otázku osobní cti, výchovy a vzdělání neodpovídat na hulvátství stejnou mincí.
    Zainteresovaní vědí velmi dobře, že jsem apelovala na 18400 v jejím počátku, aby své reakce směřovali jiným stylem a více se zapojovali do akcí a byli hlavně fér. Výsledek byly neshody, až se naše cesty rozešly.
    A tak poslední rok čtu články, ve kterých se opakovaně míří do mě, mých kolegů a naší kandidátky, zase bezdůvodně, beze smyslu.I jen nesrovnalosti v článcích by vydaly za samostatný dlouhý příspěvek. Qui bene?
    Milý Pepo, nijak nezpochybňuji tvé dobré úmysly, ale oba si pamatujeme kauzu s „přáním“, kdy bych předpokládala pečlivější analýzu všech okolností, než vznikne zbytečně hanlivý článek…
    Ale slušně to určitě jde. Já ani moji kolegové se nemáme za co omlouvat. Ani se „na poslední chvíli“ nesnažíme nikoho přesvědčit o něčem. Jsme normální, vzdělaní, slušní lidé, nikoho neosočujeme a často ani neodpovídáme na útoky, museli bychom se snížit na úroveň, která je trapná.
    To, že se do série výpadů 18400 teď přidávají i články, které volají po slušnosti, vnímám jako dobré znamení. Ale jelikož bourat je snazší než stavět, cesta je ještě dlouhá. A není jasné, zda po ní 18400 vůbec kráčí jednotně…

Napsat komentář