Žádost o posudek k nejproblematičtější části okruhu. Vede pouhých 5 km od Pražského hradu, v těsné blízkosti hustě obydlených míst a skrz přírodní park Drahaň – Troja.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zažádalo o zhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) pro stavbu úseku Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí. Vyplývá to z databáze EIA. Tzv. úsek 519 je jednou ze čtyř částí pražského vnějšího okruhu, které zbývá dostavět. Kompletní dokumentaci k této plánované stavbě najdete zde – https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP488
Těžko bychom na území hlavního města Prahy hledali v celé jeho historii stavbu, která by v případě realizace, přinesla metropoli tolik negativních vlivů:
- Stavba by prakticky úplně zničila přírodní park Drahaň – Troja, který byl vyhlášen již v roce 1990 a je jedním z nejkrásnějším míst severní části hlavního města. Více o této chráněné lokalitě si můžete přečíst zde – https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_park_Draha%C5%88-Troja
- Stavba by přivedla přibližně 80 až 90 tisíc automobilů (z velké části tranzitních a nákladních) do těsné blízkosti domovů zhruba 35 tisíc obyvatel severního města. Konkrétně dotčené oblasti by byly Horoměřice (4100), Suchdol (7200), Dolní Chabry (4200), Ďáblice (3700), Nebušice (3400), Lysolaje (1500), Čimice (6900) a Zdiby (3700). Celkem tedy přibližně 35 tisíc obyvatel (viz čísla v závorkách).
- Stavba je v rozporu se všemi zásadami budování tranzitních dopravních staveb na území Evropské unie. EU již několikrát deklarovala, že na takovou stavbu by nebylo možné čerpat žádné finanční prostředky. Co je ale mnohem horší, je důvod, proč by to nebylo možné. Především proto, že stavba naprosto odporuje svým trasováním, zásahem do města i blízkostí k historickému centru všem zásadám výstavby dálnic i zdravému rozumu.
Očekáváme, že odpor, který se proti této na první pohled možná bohulibé stavbě zvedne, bude dostatečně silný na to, aby se politici i odborníci zamysleli a začali okamžitě hledat alternativy, které budou reflektovat současný i budoucí stav tranzitní dopravy v kontextu České republiky a střední Evropy.
To, že si politici již dnes, při podání žádosti o stanovisko EIA nejsou se svými návrhy vůbec jisti, dokazuje například článek, který vyšel tento týden v MF DNES a pojednává mimo jiné o tom, jaké alternativy k severní variantě by byly vhodnější. Jednou ze zmiňovaných je například zahloubení, které by toho ale z hlediska dopadů na životní prostředí, krajinu a obyvatele mnoho nezměnilo.
Pane Kaso, místo obecných výkřiků byste mohl zkusit svá tvrzení nějak konkrétně doložit. S jakými všemi zásadami je plánovaná trasa okruhu v rozporu? Jak zničí okruh celý přír. park Drahaň-Troja? Jak negativně zasáhne např. všech 7 tisíc obyvatel Čimic? Opravdu EU opakovaně odmítla financovat tuto část okruhu, když se podílela např. na financování jihozápadní části, která je koncipována velmi podobně (na hranici Prahy, v blízkosti městských částí)? Sám moc dobře víte, že např. Vámi propagovaná regionální varianta také prochází chráněnými územími (přír. park Dolní povltaví, EVL Větrušická rokle a další) a vede v blízkosti mnoha obcí, jejichž obyvatel se nikdo neptal a nemohli s výstavbou okruhu dopředu nijak počítat (na rozdíl od obyvatel Chaber).
Dobry den. Otazky, ktere zminujete, jsou naprosto spravne. Bohuzel na ne nejde odpovedet jednou vetou v komentari. Pripravujeme veskere podklady pro rizeni EIA a soucasti techto podkladu budou odpovedi na vsechny otazky. Planujeme k tomuto tematu i nekolik verejnych debat, na kterych vystoupi odbornici na dopravu, dopravni stavby, dopady na zdravi obyvatel a zivotni prostredi. Vice informaci najdete napriklad na webovych strankach http://www.rozumnadoprava.cz, ktery se venuje prave dopravni problematice. Hezky den.
xvitaaa Dovoluji si aspoň částečně odpovědět na Vaše dotazy. Kompletní odpovědi budou součástí připomínek k EIA 518 a 519.
1) S jakými všemi zásadami je plánovaná trasa okruhu v rozporu?
Je v rozporu s evropským nařízením TEN-T 1315/2013. Vede zastavěným a zastavitelným územím a připouští nebezpečné mísení tranzitní a městské dopravy. Nechrání hl. město před negativními účinky tranzitní dopravy, neboť zavádí kamionovou dopravu do rezidenčních a rekreačních oblastí na severu Prahy.
Je v rozporu také s některými ustanoveními Politiky územního rozvoje, např. „minimalizování konfliktů s ochranou přírody a krajiny, kulturními a civilizačními hodnotami v území“, „Účelná distribuce zdrojové a cílové dopravy v metropolitní oblasti“ – metropolitní oblast je mnohem větší území a zahrnuje několik okresů Středočeského kraje. Nejenže tedy SOKP dle ZÚR nezajistí efektivní dopravní obsluhu metropolitní oblasti, ale ve svém důsledku ani hl. města Prahy, neboť zde bude docházet k nežádoucímu mísení tranzitní a městské dopravy s negativními dopady na plynulost a bezpečnost provozu.
2) Jak zničí okruh celý přír. park Drahaň-Troja?
Transevropská dálnice vede skrz chráněné přírodní památky jako Kaňon Vltavy, Zámky a především PP Draháň – Trója. Samotná výstavba a samozřejmě dopravní zátěž (cca 90 000 aut denně včetně kamionů) bude mít velmi negativní dopady na celou oblast (hluk, emise, fragmentace krajiny, ohrožení vzácných druhů a ekosystémů, atd.).
3) Jak negativně zasáhne např. všech 7 tisíc obyvatel Čimic?
V oblasti Čimic by došlo k obrovskému nárůstu dopravní zátěže: + cca 90 000 na dálnici, cca 24 000 Čimický přivaděč, cca 50% nárůst na stávající Čimické ulici. V kombinaci s hlukem z letecké dopravy (navíc se plánuje i paralelní dráha s koridorem přímo nad Čimicemi) by tento záměr byl pro Čimice likvidační.
4) Opravdu EU opakovaně odmítla financovat tuto část okruhu, když se podílela např. na financování jihozápadní části, která je koncipována velmi podobně (na hranici Prahy, v blízkosti městských částí)?
Ano, EU odmítla financovat jižní variantu (SOKP 518 a 519). U jižní části okruhu došlo k posunu do Středočeského kraje, kde trasa splňuje podmínky evropského nařízení TEN-T. Když se podíváte na mapu, okruh na jihu v oblasti Jesenice je od centra vzdálen přibližně stejně jako Kralupy, okruh na JZ v oblasti Radotína je v přibližně stejné vzdálenosti od centra jako severní varianta u Řeže.
5) Vámi propagovaná regionální varianta také prochází chráněnými územími (přír. park Dolní povltaví, EVL Větrušická rokle a další) a vede v blízkosti mnoha obcí, jejichž obyvatel se nikdo neptal a nemohli s výstavbou okruhu dopředu nijak počítat.
Severní varianta vede na samém okraji Větrušické rokle a dle expertního posouzení vlivů záměru na EVL a stanoviska MŽP byl významný negativní vliv na tuto lokalitu vyloučen. Zatímco jižní varianta vede téměř skrz celý PP Draháň – Trója a zničí tak rekreační zázemí pro desítky tisíc Pražanů.
Cca 40% délky trasy Ss vede v koridoru plánované přeložky II/240 (komunikace nadmístního významu), kde v současnosti probíhá proces EIA. Navíc vede většinou dál od obcí s výrazně nižší hustotou obyvatel. O severní variantě se uvažuje již téměř 20 let a byla také posuzována v procesu EIA 2001-2002, kde byla doporučena jako vhodnější.
Stručné shrnutí našich připomínek k SOKP dle ZÚR (včetně jižní varianty) v Metropolitním plánu naleznete zde:
https://rozumnadoprava.cz/index.php/2018/07/22/metropolitni-plan-nesouhlasime-s-tranzitnim-prutahem-pro-kamiony-skrz-prahu/