Náhrada škody způsobené v souvislosti s krizovými opatřeními státem

Současná situace vzedmula neuvěřitelnou vlnu solidarity a toho lepšího v nás. Občanská společnost nejen v Chabrech žije a jsme za to vděčni. Nicméně na našem území bydlí nebo podniká nemalá vrstva drobných a středních podnikatelů, kteří jsou situací kolem koronaviru zasaženi a budou ji muset řešit.

Na takzvaný program úvěru COVID, jehož cílem je usnadňovat přístup k provoznímu financování malým a středním podnikatelům, jejichž ekonomické aktivity jsou omezeny v důsledku výskytu koronavirové infekce, nedosáhne každý. Minimální výše úvěru je 500 000 Kč, maximální 15 000 000 Kč se splatností úvěru až dva roky, nikoli déle.

V době krizové situace se řízení státu řídí zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, tzv. krizový zákon. Dle něj má stát specifickou povinnost k náhradě škody.

Náhradu škody státem upravuje § 36 krizového zákona. Platí, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Stejně tak je stát povinen nahradit újmu na zdraví vzniklou při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti.

Mezi krizová opatření vyhlášená vládou patří i zákazy prodeje, či přítomnost veřejnosti na určitých místech.

Mezi místa, kde byla zakázána přítomnost veřejnosti patří

• s účinností od 13. března 2020 od 6.00 hodin se zakázala přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů některých služeb – v posilovnách, na koupalištích, v soláriích, saunách a dalších wellnes službách, v hudebních a společenských klubech, zábavních zařízeních, veřejných knihovnách a galeriích;
• s účinností od 14. března 2020 od 6.00 do 24. března 2020 do 6:00 se zakázala přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost ;
• s účinností od 14. března 2020 06.00 se zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách poskytovatelů stravovacích a jiných služeb rozšířil i na bazény a turistická informační centra;
• s účinností od 14. března 2020 06.00 platí zákaz maloobchodního prodeje na tržnicích a tržištích;
• s účinností od 16. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 se zakázala přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb – vnitřní i venkovní sportoviště;
• s účinností od 16. března 2020 od 6.00 do dne 24. března 2020 se zakázal prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních s výjimkou lázeňských zařízení, v nichž je péče plně nebo částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a ve školských ubytovacích zařízeních.

Stát proto může odpovídat za škodu včetně ušlého zisku.

Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení (doposavad všechna nařízení vydala vláda ČR) do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.  Z opatrnosti lze jako první den lhůty považovat den následující po vydání příslušného nařízení.

Otázkou je jaký přístup k výkladu zaujmou soudy. Rozhodovací praxe soudů takových případů moc nezná. Obecně lze očekávat spíše zdrženlivý přístup.

§ 36 náhrada škody krizového zákona

(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.

(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,²⁸) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.

(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.

(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.

(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.