Návštěva chaberské železárny

Pozorným návštěvníkům Chaberského dvora jistě neunikla stavební činnost na přilehlé zahradě za Úřadem MČ. Samotná výstavba rodinného domku by nebyla nic neobvyklého, v předjarních plískanicích však ve výkopech nepobíhali stavbaři, ale pracovníci archeologického průzkumu firmy LABRYS o.p.s..

Ti zde při svém výzkumu odhalili pár zajímavostí. Mimo několika krabic hliněných střepů to byla slovanská zahloubená polozemnice, v jejíž blízkosti se rýsovala trojice oválných prohlubní, pozůstatků železářských pecí. Pracovníci LABRYSu stáří nálezů odhadli na 9. – 10. století, což zajímavě koresponduje s odhadovaným věkem nejstaršího svatostánku, skrytého v základech dnešního chaberského kostela Stětí sv. Jana Křtitele (zač. 11. století). Podle krásné, ale vědecky (zatím) nepodložené hypotézy, vyslovené z bláta archeologické sondy, by v těchto místech mohla stávat osada a na pahorku, v místech dnešního kostela, pak by staří Slované mohli mít svoji nekropoli, čili pohřebiště.

Vraťme se však k ověřeným faktům. A faktem je, že v roce 2007, při rekonstrukci dnešního Chaberského dvora, byla 1, 5 metru pod úrovní terénu nalezena rovněž pec na tavení železa. Není tedy vyloučeno, že pod okolní zástavbou se nalézají další části této ranně středověké „železárny“. Veškeré nálezy ale zatím zpracovávají pracovníci firmy LABRYS pod vedením Mgr. Jiřího Vávry. Až budeme vědět více o těchto našich „nejstarších Chabrech“, rádi se s vámi na 18400.cz podělíme o informace.

Pro Vás napsal a nafotil Stanislav Vyšín