Připomínky k dopravní studii Dolních Chaber

V lednu byla na webových stránkách MČ Dolní Chabry v tichosti uveřejněna dopravní studie zadaná Volbou pro Chabry: https://www.dchabry.cz/studie-zlepseni-dopravni-obsluznosti-dolnich-chaber

Rád bych tímto příspěvkem upozornil na některé sporné body této studie. Hned v úvodu je zmíněno:

„Studie byla připravována ve spolupráci se zástupci městské části, se kterými byly průběžně konzultovány dílčí závěry a výsledné řešení tedy reflektuje již zapracované připomínky z těchto předjednání. Studie se přitom zabývá především řešením individuální dopravy, jejím předmětem není řešení MHD na území městské části (ani z pohledu případného řešení nové tramvajové trati). Naopak se studie soustředí na dílčí vylepšení, které je možné realizovat v krátkodobém horizontu cca příštích 5 let.“

Koncepční studie (viz smlouva https://www.hlidacstatu.cz/Detail/6074955) tedy nekoncepčně řeší pouze automobilovou dopravu, a to pouze pro pár míst v obci, bez vlivu nových dopravních staveb (tramvaj, dálniční okruh) a bez započítání budoucí uliční sítě v rozvojové oblasti. Možné vlivy související s plánovanou výstavbou tedy vůbec nejsou brány v potaz.

Na severu obce je řešen odklon průjezdu mimopražských vozidel zástavbou. O Spořické je naopak tvrzeno, že nabízí omezené množství tras do centra (Čimická, Ústecká a Ďáblická je málo?), a tak je nutný nový průtah Beranovkou, ulicí V Kratinách a kolem školy.

Je vtipné, že přímo ve studii je zmíněno, že nová komunikace má sloužit hlavně pro ranní dopravní špičku, kdy ze Spořické do Ústecké míří 61 automobilů. Pokud by tato auta převážela 80 lidí, tak by se vešli do jediného autobusu. Takže hlavní otázkou je, zda je pro obyvatele Dolních Chaber vůbec nutné přímé silniční propojení ulic Spořická a K Ládví, nebo se jen hledá důvod proč tuto stavbu realizovat?

Dovolím si vypíchnout některé body s krátkým komentářem:

Bod 3.1.3. „Z hlediska vysokých intenzit na ul. Ústecká je nutno konstatovat, že možnosti řešení této
problematiky jsou z pohledu městské části velmi omezené a obtížně realizovatelné. Vzhledem
k uspořádání stávající komunikační sítě, i výhledové realizaci Pražského okruhu, nelze reálně očekávat
výstavbu jakékoliv přeložky/obchvatu ul. Ústecké.“

Výhledová realizace Pražského okruhu by úplně změnila dopravní situaci v Chabrech. Dopravní studie s tím bohužel nepočítá. Osobně si myslím, že by se při větší zácpě auta přelila z okruhu do všech souběžných komunikací vedoucích do centra. Proto je nutné plně preferovat MHD a parkoviště P+R, ne stavět nadbytečné silnice, které mohou při realizaci okruhu přivést auta do zástavby. MHD by měla být preferována nejen kvůli efektivitě, ale i nižšímu hluku a exhalacím, které způsobuje. Návrh Volby pro Chabry či pana Tomeše (https://18400.cz/okruh-tramvaj-a-skola-sevrena-silnicemi-ze-vsech-stran-to-vse-aktualne-resime-v-dolnich-chabrech/) počítají s tím, že je nutné stavět další silnice kvůli nárůstu automobilové dopravy (způsobené hlavně tunelem Blanka). Situace v USA, kde je využití MHD minimální a ve špičkách nestačí ani 18 silničních pruhů je dostatečně varující. Myslím si, že ve městě je nutné umožnit plynulý průjezd pro MHD odděleným pruhem a ten kdo potřebuje jet ve špičce autem, tak si holt musí počkat třeba o 15 minut déle než cestující v MHD. Situace, kdy se do Dejvic auto dostane o 20 minut rychleji, než cestující v MHD je smutný výsledek dlouhodobé preference automobilové dopravy.

2.3.2. 1) c)

Vysoké intenzity na ul. Ústecké

„Jako příklad mohou být uvedeny kapacitní problémy na stávající neřízené křižovatce
Ústecká – K Ládví. V současné době je však připravována přestavba této křižovatky na
světelně řízenou (probíhá stavební řízení – akce „SSZ 8.952 Ústecká – K Ládví). Lze tedy
očekávat, že tento problém bude v dohledné době vyřešen.“

Semafory na této frekventované křižovatce vítám, osobně si ale myslím, že to povede k větším kolonám na Ústecké ve směru do centra. Myslím si, že by měl být ještě před spuštěním semaforů zřízen preferenční pruh pro autobusy ve směru do centra mezi křížením Ústecké s ulicemi Prunéřovská a Kobyliská, ideálně ještě dál až k semaforům. Auta se mezi těmito ulicemi pohybují díky zúžením na přechodech v jednom pruhu, a tak lze přesunout jejich provoz ve směru do centra ke středovým svodidlům.

Nyní existuje preferenční pruh v Ústecké na sever od Spořické a v Horňátecké. Doplnění o pruh v Dolních Chabrech by dále podpořilo využití autobusů. Na nedávné přednášce k okruhu v Čimicích zazněla důležitá věta, že nejvíce se rozvíjí doprava, která je nejvíce podporována.

„Úpravy pro zlepšení plynulosti veřejné hromadné dopravy na Ústecké vítáme a dlouhodobě je podporujeme,“ Miroslav Malina

http://www.volbaprochabry.cz/aktuality/na-ustecke-vznika-specialni-jizdni-pruh-pro-autobusy/

Chybou studie je podle mě také neřešení ulice Kobyliská a okolí. Přitom existuje projekt zprůjezdnění Protilehlé směrem na Ústeckou. Další zástavba zatíží obyvatele v ulici Na Pěšině. Pokud nyní existují rezervy pro napojení budoucí uliční sítě, tak je nutné nejprve dopravně řešit celé zasažené území, a ne stavět a až potom za pochodu vymýšlet dopravní značení.

3.4. Omezení průjezdu residenčními oblastmi v severní části obce – Omezení dopravy oblasti ul. Na Šubě

3.4.4. „Zpracovatel doporučuje předmětnou úpravu nejdříve konzultovat s místními obyvateli a teprve
následně zahájit případná jednání s policií a odborem dopravy o provedení navržené změny dopravního režimu.“

Zjednosměrnění ulice Na Šubě považuji za nejméně problematické a realizovatelné takřka ihned, pokud s tím místní obyvatelé budou souhlasit. Dle názoru některých zastupitelů jsou jistá opatření (či změny územního plánu), které se s obyvateli zásadně nekonzultují. K širší diskuzi by podle mě kromě navrhované nové silnice nad základní školou bylo i opatření u konečné autobusu 162.

3.3.3. „Navržené řešení počítá s úpravou komunikačního skeletu v území, tj. doplněním nové trasy, resp. s rekonstrukcí stávající polní cesty vedené na rozhraní katastru Dolních Chaber a Čimic, západně od přilehlé zahrádkářské osady. Tato trasa by převzala tyto dopravní vazby v území a převedla je mimo obydlenou oblast. Trasa přitom velmi dobře navazuje na další nadřazenou komunikační síť (ul. Spořická a Čimická), které jsou daleko lépe uzpůsobeny pro přenesení této dopravní zátěže. V souvislosti s touto úpravou může dojít k omezením provozu na ul. Pod Zámečkem (v úseku K Drahani – Doksanská)“

Realizace nové silnice od konečné v Čimicích do údolí podél zahrádkářské kolonie by umožnila vést autobus 162 opačným směrem přímo ulicemi Čimická a K Ládví v trase autobusu 145 (obdobně jako 169). S tím ovšem nepočítá ani jeden z návrhů úprav na stávající konečné 162. Ukazuje se, že dopravní studie v omezené podobě nemá smysl. Ulice Pod Zámečkem je navíc nevhodně řešena i pro chodce, kteří jsou nuceni od Bíleneckého náměstí dvakrát překračovat silnici. Je otázkou, zda by po zřízení objízdné trasy bylo možné zavést např. jednosměrný provoz směrem k hřbitovu případně krátký úsek od Doksanské převést na pěší zónu s omezeným průjezdem pro auta a MHD a umožnit tím lepší pohyb pro pěší.

3.5.4. „Současně z dlouhodobého pohledu je možné očekávat, že intenzity v dané křižovatce (pozn. Spořická u pošty) i nadále porostou a to jak z důvodu realizace další výstavby v území, tak i např. z důvodu realizace Pražského okruhu a Čimického přivaděče.“

U návrhu zprůjezdnění Beranovky není vliv okruhu a Čimického přivaděče vůbec brán v potaz.

Zprůjezdnění Beranovky

3.1.5. „Výstavba doplňkového komunikačního napojení z centrální části Dolních Chaber, které zajistí
alternativní trasu příjezdu/odjezdu pro obyvatele – „Funkční využití úvozové cesty (původní
účelové komunikace)“

3.2.5. „Význam cesty se jeví jako přínosný zejména v průběhu ranní dopravní špičky, tj. pro období koncentrovaného odjezdu vozidel ve směru do centra Prahy.“

Ano, takže pro cca hodinu denně, kdy auta stojí o cca 5-10 minut déle v koloně zničíme unikátní (funkční!) stezku, bezpečnou pro děti, psy i cyklisty a přivedeme nová auta do těsné blízkosti školy. To dává rozum…tedy hlavně pro developera, který se nám tuto investici snaží za každou cenu vnutit.

3.2.4. – 8) „Rekonstruovaná komunikace bude vybudována v minimální šířce 6,0 m (v obousměrných
úsecích), případně 3,50 m v jednosměrných úsecích. Doprovodná stezka pro pěší a cyklisty je
navržena v šířce 4,50 m. V případě samostatných chodníků pak 2,0 m.“

10) „Z důvodu nezbytného šířkového uspořádání není možné komunikaci umístit pouze na pozemek
v majetku MČ či hl. m. Prahy. Nezbytnou podmínkou výstavby nové komunikace je vyřešení
majetkoprávních vztahů, tj. pravděpodobně výkup pozemků od řady soukromých vlastníků.“

Proč zachovávat stávající stezku pro pěší a chodce na veřejném pozemku, když můžeme udělat širší chodník na soukromém pozemku…cože? A proč tento přístup nejde uplatnit na novou silnici?

Pokud vyjdeme z předpokladu, že by nové propojení ulic Spořická a K Ládví umožnilo lepší obsluhu autobusy pro západní část nového sídliště, tak existuje hned několik jiných variant možného propojení: západní silnice v trase uvažované Čimické radiály, prodloužení silnice z ulice U Traktorky směrem k ubytovně na Spořické, či kombinace uvedených variant s křížením stávající panelové části Beranovky. Možná je i varianta konečné autobusů uprostřed sídliště.

Silnice v trase Čimické radiály má oporu v platném územní plánu, vede mimo zástavbu a při realizaci okruhu v jižní variantě zde komunikace stejně vznikne.

Pokračování ulicí U Traktorky je sice sporné, ale lze pro to upravit charakter nové ulice i zástavby. Pokud by byla zpracována objektivní studie, tak lze minimalizovat negativní vlivy na budoucí zástavbu, případně umožnit průjezd pouze pro MHD. Tato trasa navíc umožňuje využití stávajících zastávek u školy. Nejméně šťastné je trasování skrz veřejnou zeleň a kolem školy. Správná komplexní studie by měla porovnat všechny tyto možnosti.

Jediná možná vnucovaná varianta vedená zelení a v těsné blízkosti zástavby? Jakou velkou dopravní stavbu mi to jen připomíná…

Pokud varianta propojení v pokračování ulice U Traktorky nelze realizovat kvůli pozemkům 1374/35 a 1374/57, tak proč nehledat jiné řešení dopravní obsluhy pro novou zástavbu?

Co třeba obsloužit novou zástavbu dvěma okruhy (viz např. ulice Famfulíkova na Ďáblickém sídlišti). Jeden okruh by ústil do Spořické a druhý směrem do Ústecké (případně třetí okruh lze napojit jižně do západního napojení), přičemž by bylo nutné citlivě navrhnout jednosměrnou regulaci provozu v okolí ulice Na Pěšině a nejspíš i dalších v této části obce. Pro pěší a cyklisty lze navrhnout oddělené komunikace propojující tyto oblasti mimo silniční okruhy. Tím by se zachovala obslužnost oblasti i bezpečnost chodců a cyklistů. Nejen, že by se zamezilo průjezdu zástavbou, ale navíc by tento způsob obsluhy snížil množství nutných asfaltových komunikací.

3.2.3. „Komunikace zároveň může sloužit i k dopravní napojení k ní přilehlých pozemků, které jsou platným ÚP určeny k zástavbě. Případná výstavba v těchto plochách a jejích napojení do prostoru ul. Spořická by přitom znamenala další zatížení centrální oblasti městské části se všemi negativními efekty. Navrhované uspořádání naopak umožní napojení (odjezd a příjezd) těchto oblastí od jihu, tj. do oblasti, kde je dopad na residenční objekty minimální.“

Uvažované zatížení se podle mě týká pouze rozvojové oblasti východně od školy, kde je dle ÚP možná nízká zástavba, auta blíž k Ústecké pojedou raději tímto směrem a auta ze zástavby v blízkosti sídliště by jela jižně podél autobazaru. To že naopak navrhované propojení může např. ráno přivést auta ze sídliště ke škole a tím zvýšit riziko konfliktu není zmíněno.

Za šokující považuji tuto část studie:

3.2.4. – 2-4) „…opačný směr k jihu je veden po zcela nové komunikaci vybudované východně od základní školy. Pozice této části nové komunikace bude upřesněna v navazujících stupních dokumentace s ohledem na detailní posouzení výškového řešení (nutno zajistit detailní zaměření) a dohody o majetkovém uspořádání (trasa z části zasahuje do plochy v současné době využívané základní školou, která však není v jejím majetku) a na základě požadavků ÚP. Nové uspořádání napomůže zajistit i lepší obsluhu školy (více přístupových komunikací a tras), možnost zajištění dalších parkovacích stání pro školu apod.).“

Dle autorů studie (a tedy i zastupitelů za VPCH) má nová silnice vést přímo pod východním okrajem školní budovy a družiny! Věřím, že zájem developera Malého je, aby veřejnost financovala obslužnou komunikaci zelení pro jeho pozemky, ale navrhovat novou silnici přímo u školy a snad i parkoviště u tělocvičny? To snad ani nemůže myslet vážně. Osobně v tomto návrhu vidím snahu maximálně vytěžit soukromé pozemky bez jakéhokoliv přihlédnutí k přání občanů (nejviditelnější střet zájmů).

Přitom by měla být vůle navrhnout prostředí odpovídající změnám klimatu s vegetací zpříjemňující častější vedra, s volnými pozemky u školy, kde by se žáci mohli seznamovat s tím, jak lze vypěstovat chutnou zeleninu. Návrh sice připouští posun silnice více na východ, ale navržená trasa mluví za vše.

3.2.4. – 6) „Navržené uspořádání umožní rozšíření areálu školy (plochy VV dle ÚP) jižním směrem a i výstavbu parku požadovaného platný ÚP v přímém sousedství základní školy (optimální poloha).“

Až na to, že park i škola budou obkrouženy rušnou komunikací a rozvoj školy východním směrem bude znemožněn. Nové sídliště potřebuje větší množství bezpečných stezek a víc zeleně, než kolik je zatím uvažováno. Jsem ovšem rád, že je plánován alespoň park jižně od školy. Smysl naopak postrádám u návrhu nové pěší trasy západně od nynější panelové části Beranovky, která by měla být od stávající vzrostlé aleje oddělena silnicí.

Závěr

Bývalý starosta Malina na veřejném zasedání zastupitelstva sám hovořil o tom, že první oslovená firma odmítla vyhotovit dopravní studii kvůli střetu zájmů pana Malého (děkuji tímto panu starostovi za upřímnost). European Transportation Consultancy naopak střet zájmů neřešila, a tak mohla vzniknout tato podivná tendenční studie, která nabízí jen úzký pohled na řešení automobilové dopravy, přičemž efekt navrženého opatření v blízkosti školy by byl pro pěší naopak škodlivý.

Dobrým příkladem developera, který si uvědomil, že nelze jít silou proti veřejnosti je developer Sekyra, který plánuje zastavět bývalé prostory Smíchovského nádraží, či společnost Penta, která staví v těsném okolí Masarykova nádraží. Kvalitní dopravní studii s komplexním přístupem si nechal vypracovat Suchdol (https://www.praha-suchdol.cz/big_files/EPTA/FS/EPTA FS_Suchdol_11_2013.pdf). Obdobně se nyní komplexně řeší návrh možného zahuštění Ďáblického sídliště, včetně přihlédnutí k připomínkám občanů (http://www.iprpraha.cz/sidlistedablicenavrhjepripravenkprojednani).

Dolní Chabry zoufale potřebují urbanisticko-dopravní plán rozvoje, který zahrne i tramvaj a variantu s okruhem, jinak budou s další nekoncepční výstavbou problémy dále narůstat. Možná by stálo za to, pokud by s tímto pomohl IPR. Navrhovaný Metropolitní plán je bohužel ještě obecnější než platný územní plán a neřeší důležité detaily. Když se sejdou návrhy odborníků, vůle investora a věcné připomínky občanů, tak může vzniknout prostor, kde se všem dobře žije.

Josef Maun, občan Dolních Chaber