Reakce na odvolání spolku ZA LEPŠÍ CHABRY. Další etapy projektu Nové Chabry se postaví podle platného územního plánu.

Magistrát hl. města Prahy vydal 30. 7. 2018 rozhodnutí, kterým potvrdil možnost výstavby dalších fází F a G projektu Nové Chabry podle aktuálně platného územního plánu.

Cílem několika měsíční aktivity ze strany spolku ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s. bylo především:

• Na základě výsledku úspěšného referenda z listopadu 2016 zamezit dalšímu navyšování výstavby v lokalitě Nové Chabry nad limity dané aktuálním územním plánem (zachovat koeficient míry využití území D).
• Omezit maximálně dopravní zátěž z nově budovaných viladomů na stávající obyvatele v okolí (především rezidentů Nových Chaber a Kobyliské ulice).
• Zamezit případným dalším ekologickým rizikům spojeným se skládkovou činností, která probíhala v této lokalitě v minulých letech.

Především v prvních dvou bodech můžeme hovořit o relativním úspěchu. Územní řízení je sice vydáno pro několik objektů na 4 plnohodnotná a 2 ustupující podlaží, nicméně tím, že developer dvě budovy v území nepostaví vůbec, z hlediska využití území se jedná o takové využití, kdy celková kubatura a podlahová plocha domů v této etapě zůstane taková, jakou umožňuje platný územní plán. Nedojde tedy k plánovanému navýšení využitelnosti území, o kterém jsme informovali na našich stránkách již koncem roku 2015 – http://18400.cz/co-prinesou-zmeny-koeficientu-ktere-schvalilo-zastupitelstvo-na-zarijovem-jednani/.

Dalším důležitým bodem je dopravní napojení. K této námitce odvolací orgán uvedl, že stavební úřad se v rozhodnutí problematikou dopravního napojení podrobně zabýval, pro napadané tzv. západní připojení je stanovena podmínka koordinace jeho výstavby jak se stavbou fáze F a G, tak s úpravou křižovatky Ústecká – K Ládví. Řízení o stavebních úpravách křižovatky Ústecká – K Ládví je vedeno speciálním stavebním úřadem a na tato řízení nemá stavební úřad vliv. Návaznost a koordinaci staveb proto zajistil výše uvedenou podmínkou v rozhodnutí.

Zamítnutí odvolání a potvrzení původního rozhodnutí o povolení stavby není přesto úplně skvělý výsledek. V některých bodech se úřad s našimi námitkami nevypořádal dostatečně. Na druhou stranu je třeba si říci, že jde o etapy, kterých se referendum přímo netýkalo, protože tyto nevyžadovaly změnu územního plánu.

Díky referendu se naopak do dnešního dne nepodařilo prosadit změnu územního plánu a navýšení výstavby v dalších etapách projektu a stejná podmínka se vztahuje i na případnou další požadovanou změnu v „projektu Ekospol“ západně od Beranovky, kde developer plánoval dokonce až 7 nadzemních podlaží.

Znění tohoto rozhodnutí (má celkem 22 stran) si můžete přečíst zde: ROZHODNUTÍ 315998-18

Aktuálně na webových stránkách www.novechabry.cz nenajdete nabídku dalších etap projektu, ale již se zde uvádí, že bude brzy představena.

K odvolání spolku ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s., IČO 22820698, Kobyliská 682/6, Praha 8-Dolní Chabry:

Odvolatel namítá, že územní rozhodnutí o dělení a scelování pozemků a o umístění stavby bylo na úřední desce Úřadu městské části Praha 8 a úřední desce Úřadu městské části Praha – Dolní Chabry vyvěšeno pod názvem: „Územní rozhodnutí: dělení a scelování pozemků – Nové Chabry – Fáze F a G MCP8 128142/2017“, viz odkaz htpps://www.praha8.cz/Uzemni-rozhodnuti-deleni-a-scelovani-pozemku-Nove-Chabry-Faze-F-a-G-MCP8-128142-2017.html. Název zveřejněného rozhodnutí neobsahoval tu část výroku, která se týká rozhodnutí o umístění staveb. Odvolatel se domnívá, že tak bylo učiněno zcela záměrně, aby se účastníci řízení, kterým se doručuje vyvěšením na úřední desce, ukolíbáni, že jde pouze o rozhodnutí o scelování a dělení pozemků, nestačili bránit v zákonné lhůtě pro odvolání.

Odvolací orgán k této námitce uvádí, že v době zpracovávání tohoto rozhodnutí k podanému odvolání, již není vyvěšení územního rozhodnutí na webových stránkách Úřadu městské části Praha 8 zvěřejněno a odvolací orgán nemůže tvrzení odvolatele přezkoumat. Jednoznačné je, že spolek ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s. byl účastníkem řízení, bylo mu doručeno přezkoumávané rozhodnutí a on využil svého práva a proti rozhodnutí podal odvolání. Odvolací orgán dále uvádí, že postavení občanských sdružení podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je ve srovnání s ostatními účastníky správních řízení omezená, zatímco tedy ostatní účastníci mohou tvrdit jakákoli (třeba i jen formální pochybení správního orgánu (ačkoli třeba namítané pochybení vůbec nemohlo mít dopad do jejich práv), občanská sdružení hájící zájmy ochrany přírody a krajiny mají vymezen jen určitý rozsah námitek. Postavení těchto občanských sdružení je „privilegované“ jen v tom smyslu, že se vůbec mohou řízení účastnit, vznášet tu námitky a případně i vést soudní řízení, ačkoli v řízení nejde o žádná jejich hmotná práva. Ono „privilegium“ však nedává občanským sdružením právo vykonávat jakýsi dohled nad čistotou a formální dokonalostí všech procesních kroků, byť by se vůbec nedotýkaly jejich předmětu činnosti (viz Rozsudek MS Praha 5Ca 210/2008). Z uvedeného vyplývá, že občanské sdružení není oprávněno poukazovat na případná možná omezení práv jiných osob. Odvolací námitka tedy není důvodná.

Odvolatel namítá, že ve výroku I. o dělení a scelování pozemků Odbor územního rozvoje a výstavby mylně uvedl výměru u pozemku parc. č. 1374/42, orná půda, když příloha rozhodnutí a stejně tak Odbor územního rozvoje a výstavby ve svém rozhodnutí vychází z výměry u tohoto pozemku 3052 m2, zatímco dle výpisu z katastru nemovitostí má výše uvedený pozemek výměru pouze 3044 m2. Tento pozemek je zároveň uváděn jako pozemek umožňující přístup na nově oddělené a scelené pozemky. Dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí a polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Jak judikoval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí 2 As 86/2009-237 skutečnost, že dokumentaci zpracovávají odborníci, nijak nevylučuje její následný soudní přezkum. Dokumentace musí vyhovovat právním předpisům a součástí územního řízení je posouzení, zda navržené řešení je s těmito předpisy v souladu. To je úkolem stavebního úřadu.

Odvolací orgán k této námitce uvádí, že uvedená výměra 3052 m2 u pozemku parc. č. 1374/42 k.ú. Dolní Chabry namísto výměry dle KN 3044 m2 je skutečně pochybení, chyba, které ale nemá vliv na výsledek řízení, neboť v celkovém součtu plošných výměr dělených a scelovaných pozemků je rozdíl 8 m2 zanedbatelná část. Dokumentace je v souladu s přechodným ustanovením § 85 nařízení PSP posuzována podle vyhl. o OTPP, nikoli podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., jak uvádí odvolatel. Vyhláška o OTPP stanoví v čl. 7 odst. 1, že stavební pozemek musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci navrhované stavby a její bezpečné užívání. Tyto požadavky jsou navrženým dělením a scelováním splněny. Odvolací orgán tedy konstatuje, že tato námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že ve výroku II. o rozhodnutí o umístění stavby stavební úřad v předmětném územním řízení porušil obecné zásady činnosti správních orgánů, jak jsou definovány v ustanovení § 2 a násl. správního řádu. Stavební úřad je dle ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu povinen dbát, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. V podmínkách pro dělení a scelování pozemků a umístění stavby stavební úřad při posuzování veřejného zájmu pouze konstatoval, že stavba je v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru a sám si neučinil vlastní úvahu nad veřejným zájmem posuzovaného záměru a jeho souladu se zájmem obyvatel obce. Dle ustanovení čl. 4 odst. 1) vyhl. o OTPP při umísťování staveb a jejich začleňování do území musí být respektována omezení vyplývající z právních předpisů chránících veřejné zájmy a předpokládaný rozvoj území, vyjádřený v územně plánovací dokumentaci, popřípadě v územně plánovacích podkladech. Umístění staveb a míra zastavění pozemku musí odpovídat urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí a požadavkům na zachování pohody bydlení a zdravého životního prostředí. Umístěním stavby a jejím následným provozem nesmí být nad přípustnou míru obtěžováno okolí, zejména v obytném prostředí a ohrožována bezpečnost a plynulost provozu na přilehlých pozemních komunikacích a na dráhách. Článek 4 odst. 7 OTPP stanoví, že zvyšování staveb je nepřípustné tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení původních architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednotky celku (např. souvislé zástavby v ulici). Odvolatel se nadto domnívá, že posuzovaný záměr je v rozporu s platným územním plánem, přičemž své důvody uvádí v bodě vypořádání námitky č. 8 níže.

Odvolací orgán k této námitce uvádí, že stavební úřad posoudil záměr i na základě vydaných souhlasných stanovisek dotčených orgánů, posoudil záměr v rozsahu stavebního zákona a usoudil, že dle výše uvedeného § 2 odst. 4 správního řádu je záměr v souladu s veřejným zájmem, navržené řešení odpovídá okolnostem daného případu a že při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů (tj. fáze A až E) nevznikly nedůvodné rozdíly. Co se týká prověřování a posuzování potřeb změn v území, veřejného zájmu na jejich provedení, jejich přínosů, problémů, rizik s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vlivu na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, lze uvést následující. Veřejný zájem je obecný pojem, pod který se dají zahrnout zájmy hájené z různých hodnotových hledisek oblastí, jako ochrana přírody a krajiny, ochrana památek, ochrana kvality ovzduší, ochrana architektonických a urbanistických hodnot, aj. Ochrana veřejných zájmů z hlediska různých hodnot, které je žádoucí zachovat, se odvíjí od stanovení podmínek této ochrany v zákonných předpisech. Žadatel v souladu se stavebním zákonem předložil k řízení mimo jiné také závazná stanoviska, stanoviska nebo vyjádření správních orgánů (v jejichž kompetenci je hájení některého z veřejných zájmů) k záměru, ve kterých je uveden závěr, zda záměr je v souladu se zákonnými předpisy a zda s ohledem na veřejný zájem chráněný daným správním orgánem není záměr s tímto veřejným zájmem v rozporu. Tato závazná stanoviska, stanoviska a vyjádření jsou pak podklady řízení, jejich závěry je stavební úřad v případě závazného stanoviska vázán a v případě stanoviska nebo vyjádření mu poskytují odborné posouzení z hlediska těch oblastí veřejného zájmu, kterými je zapotřebí se při umístění a povolení záměru zabývat. Stavební úřad se v odůvodnění vydaného rozhodnutí zabýval souladem stavby se zákonnými předpisy, stanoviska dotčených orgánů zkoordinoval a jejich požadavky byly převzaty do podmínek rozhodnutí. Stanoviska správních orgánů, jsou součástí spisu a byla účastníkům řízení k dispozici během řízení.
Stavební úřad se tedy zabýval ochranou veřejného zájmu, problémy a riziky s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, vlivem na veřejnou infrastrukturu apod. Cíle a úkoly územního plánování jsou zohledněny v územním plánu hl. m. Prahy, a soulad s územním plánem stavební úřad rovněž posoudil. Odvolací orgán konstatuje, že odvolací námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí zcela nedostatečně vypořádal s námitkou odvolatele týkající se nedostatku koncepce a pouze konstatoval, že celé území je řešeno koncepčně, ačkoli po etapách. Jádro námitky odvolatele spočívalo právě v postupném řešení celého projektu po etapách, i přesto, že je předem znám záměr žadatele vystavět ještě několik dalších etap projektu Nové Chabry. Je zcela zjevné, že ke kouskování projektu na jednotlivé etapy dochází mimo jiné z důvodů uváděných i v samotném rozhodnutí stavebního úřadu, kdy například výška staveb se odvíjí od výšky staveb již jednou povolených v předchozích etapách. Stavební úřad při vypořádání námitky č. 3 jiného účastníka řízení, kde účastník namítá, že konstrukční řešení stavby přímo odporuje okolní zástavbě a neodpovídá požadavkům na zástavbu v této lokalitě (strana 40 předmětného rozhodnutí) uvádí, že předmětný záměr navazuje na sousední již realizované bytové domy, které mají 4 nadzemní podlaží. Pokud se v etapách F a G povolí domy s pěti a šesti nadzemními podlažími, byť ustoupenými, dá se očekávat, že další zamýšlené etapy již budou opět vycházet a navazovat právě na tato zvýšená podlaží a budou moci být ještě vyšší, než je okolní zástavba rodinnými domy. Důkazem, že žadatel takový záměr zamýšlí, byla jeho žádost o změnu územního plánu a navýšení koeficientu podlažních ploch změnou ploch stabilizovaných s kódem OV- D na OV – E a OB – D na OB – F v dalších etapách projektu, která byla schválena Zastupitelstvem městské části Praha – Dolní Chabry a následně revokována a stažena z projednávání Zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě výsledků referenda v obci, kde se občané jednoznačně vyjádřili proti dalšímu navyšování výstavby a změnám územního plánu. Kouskováním projektu na etapy také dochází k opakovanému započítávání parkovacích stání, která byla jednou povolena jako potřebná parkovací stání k mateřské školce.

K této námitce odvolací orgán uvádí, že stavební úřad může rozhodovat pouze o předložené žádosti, nemůže ovlivnit, v jakém rozsahu a v jakých etapách bude žadatel své žádosti předkládat. Musí však posoudit zda je žádost v souladu se stavebním zákonem a souvisejícími předpisy a v následném řízení o věci rozhodnout. Pokud, jak odvolatel tvrdí, dochází ke kouskování projektu, prvotním posouzením je soulad s územním plánem, tj. zejména posouzení míry využití území včetně výškových poměrů, která se posuzuje na celé ploše každého funkčního území. Směrné údaje, tj. koeficient podlažních ploch a koeficient zeleně, jsou nepřekročitelné. Ani opakované započtení parkovacích stání není možné, v předmětném projektu jsou uvedena parkovací stání návštěvnická a pro objekty občanské vybavenosti z předchozích etap pro upřesnění vzniku nových parkovacích stání a přemístění rušených stávajících stání – v situacích jsou původně navržená stání, přemísťovaná stání a nová stání graficky rozlišena, jednotlivá stání jsou očíslována. Odvolací orgán konstatuje, že tato námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí zcela nedostatečně vypořádal s námitkou týkající se nedostatečnosti dopravního napojení posuzovaného záměru, když argumentuje územním rozhodnutím spis. zn.: MCP8 054765/2016/0V.Pet (západní připojení), č.j. MCP8 126076/2017 ze dne 22.9.2017 o úpravě dopravního napojení umístěním city bloku, aby domy, jež kapacitně překročí 400 bytů byly napojeny na toto nové „západní připojení“. Dle článku 4 odst. 2 vyhl. o OTPP se stavby se podle druhu a potřeby umísťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technického vybavení a na pozemní komunikace. Článek 9 vyhl. o OTPP řešící připojení staveb na pozemní komunikace stanoví, že u staveb, jejichž charakter to vyžaduje, se zřizuje kapacitně vyhovující připojení na pozemní komunikace, která svými parametry tomuto připojení vyhovuje. Ze seznamu podkladů, ze kterých stavební úřad při svém rozhodování vycházel, není zřejmé, zda nechal vypracovat studii dopravní propustnosti stávající komunikace i komunikace budoucí (západního připojení). V případě, že tak neučinil, je nutné dodatečnými zjištěními postavit najisto, že komunikace unesou dopravní zatížení, které vznikne dalším rozšiřováním projektu Nové Chabry o nové etapy. Ve vypořádání s námitkou číslo 3 je dále konstatováno, že se zřízením světelné křižovatky v místě křížení komunikací K Ládví a Ústecká je počítáno dle podmínek koordinace jednotlivých akcí. Zřízení světelné signalizace však není nikterak garantováno vlastníkem komunikace, jímž je MHMP, který zde naopak plánuje (po rekonstrukci celé vozovky) napojení řešit pouze připojovacím, resp. odbočovacím pruhem. Vydaná kladná stanoviska Silničního správního úřadu- odboru dopravních agend MHMP a odboru dopravy ÚMČ Praha 8, stejně jako Policie ČR, neberou v potaz, že rekonstrukce a definitivní řešení dopravního uspořádání křižovatky Ústecká a K Ládví není časově ani projektově vyřešeno a neustále se odkládá. Posuzovaný záměr by tedy měl být řešen až s ohledem na dořešení výše zmíněné křižovatky, s jejíž rekonstrukcí by měla být výstavba záměru koordinována.

K této námitce odvolací orgán uvádí, že stavební úřad se námitkou týkající se dopravního napojení podrobně zabýval v rozhodnutí na str. 44 a 45 a dostatečně s ní vypořádal včetně zapracování koordinace záměru s plánovaným tzv. západním připojením a úpravy křižovatky Ústecká x K Ládví (zřízení světelné signalizace) do podmínek umístění záměru. Tato námitka je řešena výše, při vypořádání námitek předchozího odvolatele, kdy jeho námitka směřovala do stejné problematiky. Odvolací orgán konstatuje, že tato námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí nedostatečně vypořádal s námitkou týkající se dešťových vod. Odvolatel v řízení namítal, že vypořádání se s dešťovými vodami je potřeba řešit v kontextu s toxickým odpadem nahromaděným pod budovami projektu v prostoru po ukončené těžbě písku. Stavební úřad se při vypořádání námitky odkazuje na odvod dešťových vod nikoli zasakováním do horninového prostředí, ale odvodem do dešťové kanalizace přes retenční nádrž. Retenční nádrž ze své povahy slouží pro zadržení určitého množství dešťové vody na určitou dobu, před vypuštěním do kanalizace. Chrání kanalizační systém před zahlcením srážkovou vodou z přívalových dešťů. Otázkou zůstává, zdali retenční nádrž kapacitně může pojmout celou oblast plánovaného projektu Nové Chabry. Uváděné další zpomalování odtoku pomocí „zelených střech objektů“ nepůsobí příliš důvěryhodně, když taková zelená plocha nemůže pojmout více dešťové vody, než je její samotná plocha a z hlediska nakládání s dešťovými vodami je její plocha ve vztahu k celkové zastavěné ploše projektu zanedbatelná.

K této námitce odvolací orgán uvádí, že stavební úřad se námitkou týkající se likvidace dešťových vod zabýval v rozhodnutí na str. 46, dokumentace obsahuje výpočet množství dešťových vod, retenční nádrž s rezervou pojme dešťové vody ze střech objektů (výpočet zahrnuje střechy s nepropustným povrchem i střechy s vegetační vrstvou) a zpevněných ploch ve fázi F a G a objektu klub-kafé. Do stávající přípojky dešťové kanalizace bude zaústěn bezpečnostní přepad s regulovaným odtokem, dešťová voda bude využívána pro zálivku zelených ploch. Zároveň bude navýšen odtok na stávající retenční nádrži realizované
v předchozí etapě. K záměru byla předložena souhlasná stanoviska PVS a.s., PVK, a.s. a Povodí Vltavy. Odvolací orgán konstatuje, že tato námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že stavební úřad se ve svém rozhodnutí nevypořádal s námitkou týkající se bezpečnosti a pohybu chodců a ve svém vypořádání s touto námitkou konstatuje, že využití chodníku občany nelze upravit dle stavebního zákona a nelze stanovit obyvatelům povinnost, jaké chodníky mají využívat. Co s jistotou říci lze, je reálný předpoklad míry využití jednotlivých přístupových směrů k posuzovanému záměru. Z tohoto předpokladu (a z pohledu na širší okolí záměru) lze odvodit, že nejvytíženější bude trasa vedoucí ulicí Za Pískovnou a Kobyliská směrem k ulici Ústecká, kde se nachází zastávky MHD. Stávající chodník v ulici Kobyliská však kapacitně naprosto neodpovídá plánovanému nárůstu obyvatel a již v současné době (tzn. Před realizací posuzovaného záměru) zde dochází k situacím, ohrožujících bezpečnost chodců i plynulost obousměrné automobilové dopravy. Ve vypořádání stavební úřad rovněž konstatuje, že „Záměr neřeší stávající síť pěších komunikací.“ Je to jednoznačně chyba a negativní důsledek záměrné etapizace celého sídliště Nové Chabry. Vydaná kladná stanoviska Silničního správního úřadu – odboru dopravních agend MHMP, odboru dopravy ÚMČ Praha 8 a Policie ČR by tedy měla posuzovat záměr spolu s již realizovanou sítí pěších komunikací se zvláštním zřetelem na chodník v ulici Kobyliská. Ustanovení článku 9 odst. 2 vyhl. o OTPP jasně stanoví, že připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky, a musí být dokončeno před kolaudací stavby. Požadavek řešení chodníku a možnosti přístupové cesty k budovám lze zcela jistě podřadit pod podmínku bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích.

K této námitce odvolací orgán pouze uvádí, že tato námitka je řešena výše – u námitky předchozího odvolatele, která směřovala do stejné problematiky a dodává, že ze stanovisek dotčených orgánů nevyplynul požadavek na nutnost řešit pro zvýšení bezpečnosti chodců šíři stávajících chodníků ani jiná opatření. Odvolací orgán konstatuje, že odvolací námitka není důvodná.

Odvolatel namítá, že se stavební úřad nevypořádal s námitkou rozsahu, charakteru a kumulativního vlivu záměru, kde odvolatel napadal výškovou hranici záměru (5-ti a 6-ti patrových budov). Stavební úřad ve svém vypořádání uvádí, že navržený záměr vyhovuje informativní části územně plánovací dokumentace, neboť navrhuje 4 plnohodnotná nadzemní podlaží a maximálně dvě ustoupená podlaží“ (strana 47 předmětného rozhodnutí, poslední odstavec). Odvolatel je toho názoru, že budovy přesahující svou výškou čtyři nadzemní podlaží dalšími jedním či dvěma nadzemními podlažími, byť uskočenými, nemohou být v daném území dle stávajícího územního plánu povoleny, neboť jsou v rozporu s Územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy. Záměr je navržen v rozvojových plochách OV a OB, kde je stanovena maximální míra využití území stanovená kódem D (KPP = 0,8, KZ = 0,55). Metodický pokyn k územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, schválený dne 9. 9. 1999 usnesením ZHMP č. 10/05, ve své směrné části v bodě 1.2.1 uvádí kód míry využití území. U míry využití území stanovené kódem D jsou povoleny činžovní vily jako samostatné obytné stavby na vymezeném pozemku zpravidla oploceném, o více než 3 bytových jednotkách, nepřevyšující 4 nadzemní podlaží. U všech závazných stanovisek dotčených orgánů, které Odbor územního rozvoje a výstavby uvádí a cituje v rámci vypořádání námitek jednotlivých účastníků řízení, ani ze samotného textu rozhodnutí není zřejmé, zdali Odbor územního rozvoje a výstavby poslal dotčeným orgánům k vypořádání námitky účastníků řízení k jejich závazným stanoviskům, s požadavkem, aby se tyto orgány vyjádřily a zdali se dotčené orgány k námitkám vyjádřily.

Odvolací orgán i u této námitky uvádí, že tato problematika je řešena výše u námitky předchozího odvolatele, která směřovala do stejné problematiky. Dále odvolací orgán uvádí, že Metodický pokyn k Územnímu plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy je pomůckou pro usnadnění práce a sjednocení postupů při používání Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. V průvodní zprávě územního plánu v tabulce v odstavci 8.3 „Míra využití území“ je v tabulce pro kód D koeficient podlažních ploch KPP = 0,8 a koeficient zeleně KZ = 0,55 jako typický charakter zástavba uvedena „rozvolněná zástavba městského typu“ s podlažností 5 a více, tj. území, ve kterém jsou umístěny samostatné stavby, skupiny staveb nebo stavby v otevřených blocích, které nemusejí tvořit souvislou uliční frontu. Typ zástavby „činžovní vily“ obsažené v Metodickém pokynu v tabulce 1.2.1 není uveden v územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, s nímž musí být záměr v souladu. Metodický pokyn je pomůckou nikoli závazným předpisem. Odvolací orgán konstatuje, že tato námitka není důvodná.