Ukrajinský podvečer v Chaberském dvoře aneb Poznejme se navzájem

Ve čtvrtek 19.5. se v Chaberském dvoře uskutečnila skvělá komunitní akce, při které se potkali občané Dolních Chaber se svými novými spoluobčany, uprchlíky z Ukrajiny.

V Chabrech aktuálně žije více než 160 uprchlíků, jenom do ukrajinské školky, kterou otevřel Sokol ve svých prostorách, dochází aktuálně 22 dětí.

Dohodli jsme se, že společně uvaříme 2 ukrajinské speciality a volba padla na:

• Boršč (mimochodem, věděli jste, že původni recept pocházi skutečně z UA?)
• Šuba (sleď v kožichu)
• Pampušky (houstičky k boršči)

Shodli jsme se, že připravíme 200 porcí a začala velká výzva. Nikdo z nás nemá zkušenost s přípravou tolika porcí najednou. Část základních surovin obstarala paní Doušová z Potravinové banky a zbytek bylo nutné nakoupit. Mimo jiné jsme koupili 16 kg vepřových žebírek a museli jsme kvůli tomu navštívit masnu na dvou různých místech. 20 kg předvařené řepy znamenalo vyplenit regál v jednom předním supermarketu. 8 kg typických slanečků, v soli naložených sleďů, nebylo až tak těžké nakoupit, jako pak očistit, vyfiletovat a nakrájet na kousky. Prošli jsme minimálně 4 různé obchody, ale dobrá věc se podařila a mohli jsme se pustit do vaření. Výsledkem bylo:

• 75 litrů boršče
• 7 velkých pekáčů šuby
• Cca 250 pampušek (houstičky k boršči)

Relativně mala UA-CZ kuchařské sestava se pustila s chutí do práce, trvalo ale minimálně 6 hodin, než se podařilo všechno uvařit a upéct. Restaurace U Trumpety pak vyšla ve čtvrtek vstříc a ohřála boršč těsně před akci.

Akci opravdu přálo počasí a během chvíle se prostor uvnitř Chaberského dvora zaplnil usměvavými tvářemi dětí i dospělých a za chvíli nebylo poznat, kdo je občan Chaber a kdo pak uprchlík před válkou na Ukrajině. Všem náramně chutnalo a skoro všechno se snědlo. To málo, co zbylo, jsme na oplátku věnovali zase my Potravinové bance.

Děti si užily výtvarnou dílničku, brzy se navzájem promíchaly a hrály tradiční dětské venkovní hry. Dospělí pak ochutnávali boršč a šubu a přitom se vzájemně prolínali v rámci obou národností. Bylo radost se na to dívat a snad naši přátelé z Ukrajiny alespoň na chvíli zapomněli na hrůzy, kterým jejich země aktuálně čelí. A všem nám celé odpoledne krásně hrál usměvavý a šikovný harmonikář.

Prostě, tato komunitní akce se opravdu vydařila, všichni jsme se rozcházeli spokojeni a shodli se na tom, že takové akce je nutné zopakovat. Tak třeba zase příště společně uvaříme české speciality.