Ditta Štajnochr: Chabry si vybrala po zralé úvaze. A pořád platí, že se sem ráda vrací

Do Dolních Chaber přišla s rodinou před více než dvaceti lety a vybrala si je z mnoha variant jako místo, kde se prolíná historie se současností. Mimo jiné fotografka, turistka a kynoložka s mezinárodními úspěchy jde do podzimních voleb s jednoduchou myšlenkou: obec jsme my.

„Dolní Chabry se staly naším domovem před více než dvaceti lety,“ napsala Ditta Štajnochr při své minulé kandidatuře. Dnes je to už bezmála třicet let a na podstatě se nic nezměnilo. Chabry si s rodinou vybrali po zralé úvaze z mnoha dalších variant jako oázu, kde se prolíná historie se současností a téměř venkovská atmosféra s vlastním geniem loci. Vstřícnost sousedů pro ně byla v počátku velkou podporou a radostí.

Možnost sportu a turistiky přímo v místě a v bezprostředním okolí je podle ní bonusem pro všechny členy rodiny. Dosah Prahy pak vazbou na všechny osobní záliby: výstavy, koncerty, architekturu. „Domov znamená místo, kam se člověk rád vrací, ať se jedná o práci, nebo o cesty po České republice či po světě. To jsou pro mě a mou rodinu Dolní Chabry,“ říká.

Vystudovala Gymnázium Nad Štolou v Praze, studium přírodních věd. Léta praxe strávila ve Správě pro věci majetkové a devizové, na oddělení mezinárodních smluv a vypořádání mezi Českou republikou, Velkou Británií, Spojenými státy a Rakouskem, posléze na Ministerstvu financí ČR. Věnuje se IT, zázemí pro funkčnost a rozvoj rodinné firmy.

Její celoživotní zálibou je příroda. „Studium přírodních věd mě celoživotně spojuje s přírodou a zvířaty. Tedy zájem, kterému přikládám důraz,“ říká. Vášní jsou pro ni fotografie, cestování a turistika, především hory a architektura, a kynologie, ve které dosáhla výrazných mezinárodních úspěchů.

Na Chabrech vidí obrovský potenciál historie, přírodních krás i moderního rozvoje obce. „To vše je třeba podpořit, zajistit ochranu původního, dát prostor k rozvoji nových částí tak, aby obec stále vytvářela kompaktní a krásný celek, jako to dokázali naši předci,“ shrnuje svou představu. Úkolem je podle ní jistě i zajistit kontinuitu ochrany chráněného přírodního celku Draháň–Troja. 

Na uskupení Za lepší Chabry ji zaujalo jeho neúnavné nadšení a přímá otevřenost, se kterou přistupuje k řešení problémů. „Jsme tím odpovědní generacím minulým i budoucím,“ říká. Na týmu si všímá i toho, co vydrželo: „I po letech jsme stále všichni přátelé bez výhrad. Je to nejspíš i tím, že většina z nás si zdejší obec vybrala k dalšímu životu.“ Zároveň všichni toužili stát se součástí původní komunity, stejně jako tu potřebu podle ní cítí i lidé, kteří se dnes stěhují do Nových Chaber.

Právě propojování starousedlíků a nově příchozích je téma, ke kterému se vrací nejčastěji. „Má-li se naplnit heslo Kdo je obec? Obec jsme my!, je potřeba postavit v rámci obecní politiky na první místo pocit vzájemnosti a zodpovědnosti k sobě navzájem. Žijeme zde společně každý den,“ vysvětluje.

A co si od kandidatury slibuje, shrnuje jednou větou: „Mojí snahou je přispět k tomu, aby naše Dolní Chabry byly místem, kde se nám spolu bude žít co nejlépe. Bez animozit, různic, rozdělování na původní a nové obyvatele. Zájem máme všichni stejný.“