Mgr. Monika Pavlíková: Neexistují problémy, jen řešení

Headhunterka a koučka, která v Chabrech bydlí od roku 2013 kousek od školy. Má ráda kokrhání kohoutů ráno a ticho večer. Do voleb ji přemluvili dva Petrové a svou energii chce věnovat chaberské škole i projektům v kultuře a životním prostředí.

Monika Pavlíková je v Dolních Chabrech od roku 2013. Bydlí v blízkosti základní školy, je jí 45 let a má dvě báječné děti. Pracuje jako headhunterka a koučka, tedy v oboru, kde je hlavní pracovní náplní naslouchat lidem. Vystudovala magisterský program na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

Co pro ni Chabry znamenají, shrne třemi slovy: domov, příroda za dveřmi, komunita. A pak přidá jednu větu, která to řekne lépe než jakýkoli program. „Mám tady ráda kokrhání kohoutů ráno a ticho večer.“

Když se jí zeptáte na nejsilnější chaberský zážitek, žádný jeden nevybere. Jsou to podle ní všechny okamžiky, kdy se sejdou Chaberáci a je jim spolu dobře: Zažít Chabry jinak, Sokolská kapka krve, Zahradní slavnost, Masopust, fotbal, divadlo. Je to odpověď, která o Chabrech vypovídá docela přesně. Nejde o jednu velkou událost, na kterou se vzpomíná roky, ale o to, že se tu takové chvíle dějí pravidelně a člověk je bere jako samozřejmost, dokud o ně nepřijde.

Sama se do místního dění zapojuje přes Sokol a Sdružení přátel chaberské školy, tedy přes dvě organizace, které v Chabrech drží pohromadě velkou část toho, co se děje mimo radnici.

Impuls ke kandidatuře přišel od dvou lidí, kteří v Chabrech nejsou neznámí: oslovili ji Petr Zídek a Petr Němeček. Do zastupitelstva jde se dvěma konkrétními tématy. Prvním je podpora rozvoje chaberské školy zevnitř, což pro ni není abstraktní věc, protože školu navštěvují její vlastní děti. Druhým je pomoc s rozvojem projektů v oblasti kultury a životního prostředí.

To, v čem Chabry podle ní šlapou, je právě komunitní život. „Chabry mají fajn komunitní život a potenciál pro vytváření dalších synergií,“ říká. Tedy: základ tu je a jde o to propojit ho s dalšími příležitostmi.

Zastupitelstvu může nabídnout přesně to, co ji živí: komunikaci, práci s lidmi a networking. Headhunting i koučink stojí na jedné dovednosti, totiž poslouchat, co lidé opravdu potřebují, i když to zrovna neříkají nahlas. Schopnost dát dohromady správné lidi je v komunální politice minimálně stejně užitečná jako v personalistice.

Volný čas patří rodině, přírodě, józe a kultuře. A její přístup k věcem se dá shrnout do jednoho hesla, kterým se řídí: „Neexistují problémy, jen řešení.“