Panašování (preferenční křížky) na kandidátních listinách v komunálních volbách

Křížkováním konkrétních osobností napříč stranickými kandidátkami mohou voliči ve výsledku pomoci úplně jiným kandidátům, než zamýšleli. Český model preferenčních hlasů má totiž svá specifika. Je jednodušší se díky preferenčním hlasům posunout výše na kandidátce do Poslanecké sněmovny než v komunálních volbách.

V komunálních volbách lze křížkovat kandidáty různých stran a uskupení a tyto hlasy tzv. panašovat (neplést s pašováním). Vybrat si můžete z tolika kandidátů, kolik se volí zastupitelů. V Dolních Chabrech tedy 15 a na hlavní město můžete takto dát hlas až 65 kandidátům.

K lepšímu umístění ve volbách ale nestačí kandidátům získat jen vyšší počet křížků. Až v případě, kdy některý z nich získá o deset procent víc hlasů, než je průměrný počet hlasů odevzdaných na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo. Pokud se mu to nepodaří, mandáty strany se rozdělují podle pořadí, které si stanovily strany samy na svých kandidátkách, a tedy bez ohledu na udělené křížky. Kandidátům tak nestačí pro posun na kandidátní listině vyšší počet hlasů, ale musí výrazně překonat průměrný počet hlasů v rámci listiny.

Chaberský příklad. Pokud se volič v Chabrech rozhodne volit způsobem, že označí 18400.cz jako celek a vedle toho si vybere ještě tři osobnosti u konkurenční strany B, připadnou celé straně B tři jeho hlasy. 18400.cz pak získá jen hlasy zbývající – to znamená 12 hlasů z 15 (15-3 které míří straně B).

Ve výsledku se tak může stát, že zakřížkováním tří kandidátů strany B dá volič této straně tři hlasy, ale vůbec z nich neprofitují oni tři kandidáti, které zvolil.

„Panašováním není možné podpořit pouze konkrétního kandidáta, aniž bychom podpořili i jeho volební stranu. Náš hlas tak může paradoxně přispět k tomu, že je zvolen jiný kandidát ze stejné listiny, kterému jsme ovšem hlas nedali,“ upozorňuje ve své knize Komunální politika politolog Stanislav Balík.