Znečištění ovzduší jako důležité téma nejen komunálních voleb

Podobně jako mnozí z Vás jsem zaznamenal v Deníku N ze dne 18. 8. 2022 odpověď kandidáta na primátora za Koalici Spolu pro Prahu pana docenta Bohuslava Svobody na dotaz: „Vnímáte, jaké dopady mají emise aut na lidi?“ Ta byla poněkud nezvyklá: „Jsem si vědom toho, že všechny exhalace, které vytváří autodoprava, nejsou nic proti tomu, co vytváříme jiným způsobem. Není to žádné zásadní zvýšení zátěže. Myslím tím všechny další zdroje, erupce na slunci a tak dále. To je pro nás daleko vyšší zátěž než výfukové plyny. To si najdete v každém solidním materiálu, že ovlivnění zevního prostředí z hlediska exhalací z dopravních prostředků je v zásadě z toho celku minoritní.“

Reakce na tato slova ze strany politických konkurentů, komentátorů i některých odborníků byly poměrně bouřlivé a v mnohém odmítavé a v celé šíři jsem je nedohledával. Domnívám se, že dotyčný výrok pana docenta mrzí.

Nejsem odborníkem na životní prostředí, jsem pneumolog a internista a mohu komentovat vlivy emisí z dopravy na lidské zdraví. Ty rozhodně nejsou zanedbatelné a se zmiňovanými dalšími vlivy je jejich negativní dopad aditivní.

Odhaduje se, že celosvětově žije 90% lidské populace v oblastech, kde jsou překračovány limity znečištění ovzduší doporučené WHO a v důsledku znečištění ovzduší zemře asi 3,7 milionu lidí. V Evropě je počet předčasných úmrtí odhadován na 370 – 400 tisíc, v ČR okolo 9 tisíc.  Silniční doprava způsobuje asi 30% emisí prachových částic (PM) v Evropských městech a podíl kolísá od 12-70%.   Znečištění ovzduší včetně výskytu prachových částic způsobí odhadem cca 15% nádorů plic. 

Hrubé prachové částice (PM10) průměr < 10μm – vznikají spalováním tuhých paliv, zvířením prachu v okolí silnic a průmyslových areálů. Mají prokazatelný vliv na kojeneckou úmrtnost, výskyt astmatu u dětí a dospělých.  U jemných prachových částic o průměru <2,5 μm  dochází  k průniku do plicních sklípků. Je dobře dokumentován jejich vliv na výskyt a průběh astmatu, zánětů průdušek, ishemické choroby srdeční /ICHS) srdečního selhání a nádorových onemocnění. Velmi jemné prachové částice PM1 o průměru  <1 μm vážou polycyklické aromatické uhlovodíky a působí karcinogenně.  Přízemní ozon vzniká za působení slunečního záření a emisí z výfukových plynů. Vede k dráždění dýchacích cest, podráždění očí a bolestem hlavy.  Oxid dusičitý (NO2) vzniká oxidací oxidu dusnatého – hlavní zdrojem je automobilová doprava, zejména dieselové motory.  Jeho vliv je znám na dýchací cesty, plicní sklípky, oxidační stress, snížení odolnosti proti infekcím, výskyt astmatu a zánětů dýchacích cest.  Emise benzenu vychází převážně z mobilních zdrojů převážně výfukových plynech z benzinových motorů. Jde o prokázaný lidský karcinogen. Dlouhodobá expozice má mutagenní účinky, vliv na krvetvorbu a riziko vzniku leukemie. Benzo [a] pyren  – polycyklický aromatický uhlovodík (PAH) vzniká nedokonalým spalováním organického materiálu, má mutagenní vlivy a jde o prokázaný lidský karcinogen.  Jeho zvýšené koncentrace jsou spojeny s nízkou porodní hmotností, intrauterinní růstovou retardací, sníženou plodností, respirační nemocností dětí. Má dále vliv na neuropsychický vývoj dětí (poruchy pozornosti) i kardiovaskulární onemocnění a cukrovku.   

Nezanedbatelné jsou i vlivy hlukové zátěže spojené s dopravou zvyšuje riziko ICHS, poruch spánku negativně ovlivňuje kognitivní funkce a pozornost dětí. Nadměrný hluk významně snižuje kvalitu života.

Na znečištění ovzduší se podílí nejen silniční doprava, ale význam má i letecká doprava.  studie z r. 2014 prokázala větší dopad znečištění ovzduší z letecké dopravy než se dosud předpokládalo, několik mil od letiště 6-8 násobné překročení limitů pro prachové částice, ještě 10mil po větru hodnoty přesahující 2 násobek norem  míra znečištění ovzduší v okolí letiště LA odpovídala znečištění provozem na 174-491 mílí dálničních komunikací. Recentní data z měření v okolí Wuhanského a Shanghajsého letiště v době lockdownu v lednu 2020 prokázala významný pokles koncentrací oxidů dusíku, síry a prachových částic. Došlo ale ke zvýšení hladiny koncentrací ozónu.  Znečišění ovzduší s dopadem na lidské zdraví, ale způsobují i prachové částice uvolněné z brzdových destiček a opotřebení pneumatik. Ani přechod k elektromobilitě, tedy nebude automaticky znamenat bezemisní dopravu.   

Od roku 2021 byla WHO vypracována nová doporučení a limity po krátkodobé a dlouhodobé koncentrace hlavních látek způsobujících znečištění ovzduší.  Velkou pozornost vyvolalo i soudní rozhodnutí z prosince 2020, které uznalo významný vliv znečištění ovzduší na úmrtí 9 leté Elly Kiss-Debrah. Ella zemřela v únoru 2013 v důsledku srdeční zástavy po opakovaných astmatických záchvatech. Její matka Rosamunda Kissi-Debrah se snažila o uznání znečištění ovzduší jako příčiny úmrtí své dcery několik let. Podrobněji viz podcast BBC: https://www.bbc.co.uk/sounds/play/m0019yzy

Dá se předpokládat, že podobné případy změní naše nahlížení na problematiku znečištění ovzduší a povedou u řady lidí k zvýšení zájmu o své zdraví a prevenci závažných civilizačních onemocnění. Tato témata jsou legitimní součástí komunální i celostátní politiky. Jako občan a plicní specialista očekávám, že bude narůstat snaha o zlepšení kvality ovzduší. Doufám že i při plánování dopravních staveb se poučíme z chyb minulosti jakými byla v Praze např. Severo-jižní magistrála nebo Spořilovská spojka. Významné dopravní stavby nesmí vést hustě obydlenými oblastmi a musí být posuzovány i v kontextu ostatních vlivů. Týká se to například projektu na paralelní přistávací dráhu Letiště Praha a dálniční obchvat Prahy, který ve stávajícím trasování má vést cca 6 km od Pražského hradu.  Toto jsou pro mě důležitá témata v komunálních volbách a jsem přesvědčen, že právě naše sdružení 18400 je umí správně uchopit.     

Váš MUDr. Michal Šotola, kandidát do zastupitelstva MČ

Zdroje:

1. WHO, Air Quality in Europe Eionet 2019 https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019
2. WHO global air quality guidelines: particulate matter (‎PM2.5 and PM10)‎, ozone, nitrogen dioxide, sulfur dioxide and carbon monoxide 22 September 2021  https://www.who.int/publications/i/item/9789240034228
3. Xu H, Xiao K, Pan J, Fu Q, Wei X, Zhou J, Yu Y, Hu X, Ren H, Cheng J, Peng S, Hong N, Ye Y, Su N, He Z, Hu T. Evidence of aircraft activity impact on local air quality: A study in the context of uncommon airport operation. J Environ Sci (China). 2023 Mar;125:603–15. doi: 10.1016/j.jes.2022.02.039
4. Meredith C. McCormack, Stephen C. Mathai A crossroads between the heart and lungs: air pollution and pulmonary hypertensionEuropean Respiratory Journal May 2019, 53 (5) 1900654; DOI: http://10.1183/13993003.00654-2019
5. Neelakshi Hudda, Tim Gould, Kris Hartin, Timothy V. Larson, and Scott A. Fruin Emissions from an International Airport Increase Particle Number Concentrations 4-fold at 10 km Downwind Environmental Science & Technology 2014 48 (12), 6628-6635 DOI: 10.1021/es5001566
6. VUD-Michal-2016-01-14-draft-cond (vlada.cz)