Dokopáno jest aneb když mladé pušky střílí.

Chaberský fotbal má za sebou další sezónu. O jejím průběhu rozhodně psát nehodlám, ostatně v každé chaberské hospůdce sedí houf odborníků povolanějších. Zmínka tu bude o jednom zvláštním družstvu, které má za sebou zvláštní sezónu: o mladším dorostu SK Dolní Chabry.

Vše začalo tím, že už před sezónou pokračoval odliv hráčů ročníků 2003 a 2004 (už tak početně chudých) a tudíž se nepodařilo složit tým starších žáků. A tak kluci zmíněných ročníků přeskočili věkovou kategorii a z mladších žáků rovnýma nohama vlétli do mladšího dorostu. Před sezónou proto panovaly obavy, jak budou kluci ročníků 2001 až 2004 spolu fungovat. Navíc pod taktovkou starších dorostenců (!) Šimona Jírovce a Jáchyma Červenky, kteří vytvořili bezpochyby nejmladší trenérský tandem široko daleko.

Především výborně zafungovala chemie týmu. Starší kluci na nováčky nic nezkoušeli, nekritizovali, nemachrovali. Ti mladí zase na hřišti nechali všechno, chtěli se před „mazáky“ vytáhnout a samozřejmě potěšit trenéry… A navrch přidali i pár gólů.

Jáchym a Šimon se zapálením koučovali svoje takřka vrstevníky, k tomu si odsakovali na „vlastní“ utkání staršího dorostu nebo A týmu dospělých. V těchto chvílích pak na trenérskou lavičku nastoupila Iva Horáčková, jejíž zvučný hlas, nesoucí se nad hřištěm, udržoval kluky v řádných bojových formacích. A pokud kluci nějakou tu chybku přece jen vyrobili, pomezí celý rok hlídal pan Pavlovič a jeho praporek nekompromisně odmával zaručený soupeřův ofsajd…

Ale teď vážně. Rezervy tu byly a výkony létaly nahoru dolů. O dobývání met nejvyšších také nemůže být řeč, spíše si celou sezónu snažili udržet bezpečný odstup od týmů na chvostu tabulky… Ani skóre nebylo z nejaktivnějších.

Pro celý chaberský fotbal je ale skvělé, že se díky tomu podařilo udržet u fotbalu kluky, kteří by se po vynucené roční pauze a v kritickém věku mohli od fotbalu úplně odvrátit. Dalším plusem týmu bylo vzájemné doplňování se ve stylu „jeden má lepší techniku, druhému to zase běhá…“  A hlavně ve svých trenérech kluci viděli, že už za pár let můžou oddílu i sobě vracet zkušenosti i aktivnější formou, než „jen“ běháním za míčem po zeleném pažitu…

Ještě jednou díky všem, fotbalu zdar a letní pauze zvlášť!