Ing. Josef Doležal: Obchodní diplomat, kterého trápí, že se Chabry zbytečně rozdělují

Osm let v zastupitelstvu, dvacet šest let v Kadaňské ulici a celý profesní život v mezinárodním obchodě. Josef Doležal kandiduje ze sedmého místa a jednu ambici má nad ostatními: spojovat lidi.

Josef Doležal je pracující důchodce, kterému je 66 let a který má za sebou už osm let práce v chaberském zastupitelstvu. Na kandidátní listině pro období 2026–2030 je na sedmém místě. Do Dolních Chaber se přistěhoval v roce 2000 a celou dobu bydlí v Kadaňské ulici. Pochází z východních Čech, v Praze žije od studií na vysoké škole, což je nyní už 47 let.

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor zahraniční obchod, a tomuto oboru zůstal věrný celý život. Čtyři roky pracoval na velvyslanectví v Alžírsku a půl roku v Abú Zabí. Posledních 27 let působí jako jednatel a ředitel společnosti, která zastupuje velkou skandinávskou papírenskou firmu, a stará se o její obchodní aktivity v České republice, na Slovensku a v Polsku. Plynně hovoří anglicky, francouzsky, německy a rusky.

S manželkou jsou svoji 43 let. Je dětská lékařka se specializací na nefrologii, pracuje na dětské klinice v rámci VFN Praha a zároveň učí mediky pediatrii na Univerzitě Karlově, dnes už na zkrácený úvazek, protože je také v důchodovém věku. Mají tři syny; nejmladší s nimi stále bydlí a studuje na Filozofické fakultě UK, starší dva už mají své rodiny, takže Doležalovi mají jednoho vnuka a dvě vnučky.

„Dolní Chabry jsou pro mě víc než místo, kde žiju 26 let a budu tu žít do smrti,“ říká. Líbí se mu, že jsou Chabry obklopené přírodou a že se tu udržuje duch komunity, kde se lidé dobře znají a ve většině případů se snaží tuhle atmosféru zachovat. S Chabry se mu pojí i to, že sem přišli jako relativně mladí rodiče, vychovali tu tři syny a splnili úkol zasadit (mnoho) stromů a postavit dům.

Do života městské části se snaží zapojovat už dlouho, posledních osm let také jako zastupitel. Dlouhodobě se zajímá o otázky spojené se životním prostředím, blízko má ale i ke sportu a podle svých slov snad trochu rozumí ekonomice. Znovu kandiduje proto, že podle něj mají Chabry před sebou ještě mnoho úkolů a on neztratil chuť přispět k jejich řešení.

Jednou z jeho ambicí je upřímná snaha lidi spojovat. „Velmi mě trápí, jak je někdy v naší městské části zbytečně polarizovaná atmosféra. Pokládám to za malicherné a zbytečné a nikdy se s tím nesmířím,“ říká otevřeně. Doufá, že mu v tom pomůže i jeho minulost obchodního diplomata.

Volný čas mu vyplňuje hlavně široká rodina. Mezi jeho koníčky patří péče o relativně velkou zahradu kolem domu a hlavně sport: aktivně uběhl mnoho půlmaratonů a v příštím roce by rád zvládl další dva. S manželkou jezdí na kole, v létě na paddleboardu a v zimě na lyžích, pravidelně spolu chodí hrát tenis. Rádi také cestují, v posledních letech se zaměřili hlavně na východní a jižní Afriku, což souvisí s dalším jeho koníčkem: fotografováním zvířat a v poslední době hlavně ptáků ve volné přírodě. Safari cesty k tomu nabízejí výborné podmínky.

Málokdo možná ví, že pochází ze statkářského rodu, který minimálně od roku 1572 hospodaří na stejném statku v jedné obci ve východních Čechách. Jeho stejně starý bratranec tam posledních 24 let působí jako starosta.

Celý život se řídí jedním heslem: Žij tak, abys se za nic nemusel stydět. Podle stejného hesla podle svých slov úspěšně vychoval i tři syny. „Nejsem Mirek Dušín, určitě by se našly momenty, které jsem mohl vyřešit lépe, ale v celku jsem se se svým mottem vyrovnal úspěšně,“ dodává.