Je září, začátek školního roku a čas na první domácí úkoly.

Jak jsme Vás již informovali, byl 28.8.2023 zveřejněn na stránkách https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP520?lang=cs materiál o zhodnocení vlivu připravované stavby na životní prostředí EIA.  Od té doby běží lhůta na zaslání připomínek.  Rozhodl jsem vypracovat první domácí úkol letošního školního roku a připomínky zpracovat. Rád bych co nejvíce z Vás poprosil o totéž.

Na našem webu představujeme projekt Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), alias Pražského okruhu (PO) nebo D0 dlouhodobě. Vzhledem k jeho nevhodnému trasování (jde spíše o dálniční průtah Prahou vedoucí 6 km od Pražského hradu), nezanedbatelným vlivům stavby na životní prostředí, narušení přísně chráněných území, zničení jedinečných krajinných prvků, zamezení dalšího rozvoje města, plánování dálniční stavby v oblasti s vysokou hustotou obyvatel a vysokými přírůstky obyvatel, souběhu negativních vlivů připravované paralelní přistávací dráhy a neochotě posoudit jakékoliv návrhy na alternativní trasování, se proti této stavbě opakovaně s řadou dopravních odborníků vymezujeme. 

Materiál EIA na 510 stránkách přináší zákonem předepsané analýzy z mnoha oblastí. Řada skutečností je pouze taxativně uvedena, ale nejsou uvedena možná řešení vzniklých nedostatků. Zásadní nedostatek je v trasování stavby  (podrobněji viz https://18400.cz/tunely-mosty-krizovatky-100000-aut-a-10000-kamionu-denne-tak-si-predstavuje-reditelstvi-silnic-a-dalnic-budoucnost-dolnich-chaber/) kdy šestiproudá dálnice zasahuje do následujících přírodních památek: Přírodní památka Opukový lom Přední Kopaniny, Přírodní památka Housle, Přírodní památka Sedlecké skály, Přírodní rezervace Údolí Únětického potoka, Přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí, Přírodní rezervace Podhoří, Přírodní památka Bohnické údolí, Přírodní památka Zámky, Přírodní památka Čimické údolí a Přírodní památka Kaňon Vltavy u Sedlce – spadající mezi evropsky významné lokality Natura 2000. Předkladatelé materiálu mají i dostatečnou míru drzosti, že mezi podklady zařazují i zamítavé stanovisko Odboru ochrany životního prostředí MHMP ze dne 14.7.2022, kde je doslova uvedeno: „V rámci realizace a provozu uvedeného záměru je téměř jisté, že dojde k značnému navýšení dopravy v lokalitě a tím i produkci oxidů dusíku v těsné blízkosti uvedené evropsky významné lokality. Z důvodu výše popsaných vlivů dopravy na společenstva v EVL nelze vyloučit, že uvedený záměr může mít významný vliv na předmět ochrany uvedené EVL“.

V následujícím textu uvedu body, které mě v materiálu zaujaly a proti nimž se vymezuji a podávám připomínky. 

Vedení trasy bylo aktualizováno, nově je plánován tunel v oblasti Suchdola, 2 krátké tunely Zámky a tunel mezi Chabry a Zdiby.  Ale ani to není žádná výhra. Trasa dálnice má být částečně v zářezech, ale bude nutno vybudovat složité mostní konstrukce přes Vltavu, údolí Čimického potoka a Drahaňské údolí.    Jedná se o stavebně značně složitý projekt s délkou výstavby plánovanou od roku 2027 s předpokládaným zprovozněním v roce 2030. Stavba bude generovat značné množství přebytečné zeminy, kterou nebude možno v průběhu výstavby odvážet. Vzniknou tak rozsáhlé deponie a výrazně se zvýší prašnost v okolí stavby. Půda má v dotčené oblasti vysokou kvalitu a vyžaduje vysokou míru ochrany. Přístup na staveniště bude realizován prakticky pouze prostřednictvím provizorní komunikace v ose plánovaného Čimického přivaděče od křížení s ulicí Spořická. Zde má vést provizorní staveništní komunikace pro nákladní automobily (NA).

V materiálu je na straně 58 v části B uvedeno že: „V 1. roce výstavby lze tedy uvažovat intenzitu dopravní zátěže cca 55 NA/hod v každém směru (při uvažovaném objemu 10 m3 na 1 NA se jedná o 170 tis. NA), v poslední roce výstavby pak cca 25 NA/hod v každém směru (cca 80 tis. NA).“ Na jiných částech materiálu je uvedeno že: „Příjezd je možný prakticky pouze po ulicích Spořická nebo Čimická, a to od severu z exitu 1 dálnice D8 po ulici Ústecká (silnice 11/608), do ulice Spořická (která je však napojena okružní křižovatkou o poměrně malém poloměru) nebo do ulice K Ládví a Čimická. Alternativně (dle umístění výroben materiálů) lze uvažovat i s přístupem od jihu od Městského okruhu ulicí Zenklovou“  Je důležité zdůraznit, že Spořická ulice vede přímo centrem MČ Dolní Chabry a prochází přímo kolem ZŠ Spořická. Na přechodu u ZŠ se i při stávajících intenzitách dopravy událo již několik závažných dopravních nehod. Dále je za důležitý považovat fakt (jak je v materiálu uvedeno), že v roce 2019 byl v úseku Spořická – Zdiby zaznamenán průjezd 21400 vozidel za den a v úseku Spořická – K Ládví 21300 vozidel za den.  Stejně důležitá je skutečnost, že průjezd NA Spořickou ulicí je t.č. zakázán. Podklady EIA v části nazvané zásady organizace výstavby jsou si vědomy, že cituji: „Případné další navýšení intenzit staveništní dopravy na komunikacích 11/608 (ulice Ústecká a Pražská), Spořická a K Ládví by muselo být řešeno časově omezeným povolením dle § 31, zák. č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v rámci předkládaného posouzení bylo prověřeno, že vyšší dopravní zatížení než výše uvedené (10/7/11 NA/den), způsobí navýšení hodnot při současném překročení hygienického limitu.“ Jinými slovy, stavbu nelze realizovat bez porušení platných ochranných limitů na hluk a znečištění ovzduší. 

Opravdu si přejeme, aby centrem obce duněly kolony náklaďáků se stavebním materiálem ?

Musíme i zmínit plánovanou výstavbu tramvajové tratě do Zdib po ulici Ústecká. Podklady pro EIA na dostavbu D0 sice tuto trať uvádí v části zabývající se výstavbou MÚK Ústecká, ale neřeší harmonogram prací, ani co nastane, pokud se stavby budou realizovat současně. Silnice 608/II má být jednou z klíčových tras pro dopravu stavebního materiálu. Je zarážející, že 2 tak zásadní dopravní investiční akce není možno koordinovat a ani klíčový materiál, který má umožnit jejich realizaci, to nezmiňuje.

Podklady po řízení EIA jen okrajově popisují napojení komunikace zvané Čimický sběrač na křížení plánovaného Čimického přivaděče a ulice Spořická. Přesné parametry této dopravní stavby ale materiál neuvádí s odkazem na to, že investorem má být Hlavní město Praha. Na druhou stranu se k plánu této komunikace odvolává model předpokládané dopravní zátěže. Nastává situace, kdy se zcela zanedbává vliv další dopravní stavby v exponovaném regionu na životní prostředí. Pochybení je o to větší, že tato stavba s přípravami na výstavbu úseku D0 přímo souvisí,

Stran znečištění ovzduší během výstavby budou limitující zejména prachové částice. Materiál zpracovatele v části D uvádí, že nejvyšší pětileté průměry denních koncentrací částic PM10 se v zájmovém území pohybují v rozmezí 36-38 ug.m-3.  Limit pro prachové částice je do 20 ug.m-3 a je tedy dlouhodobě překračován. V souvislosti s výstavbou uvádí materiál, že nárůsty denních koncentrací v obytné zástavbě se budou pohybovat do 12 ug.m-3 a spekuluje, že nejspíše nedojde ke zvýšení počtu případů kašle a onemocnění dýchacích cest.  Toto tvrzení lze z odborného hlediska snadno zpochybnit.  U konkrétních případů navíc zhotoviteli hrozí i žádosti poškozených o odškodné, což může znamenat zvýšení nákladů na realizaci stavby.

Je důležité připomenout, že prachové částice jsou prokázaný lidský karcinogen, způsobí odhadem asi 15% karcinomů plic. Je možno je dle velikosti rozdělit do několika frakcí. PM 10 – částice  >10μm – vznikají spalováním tuhých paliv, zvířením prachu v okolí silnic a průmyslových areálů. Mají prokazatelný vliv na kojeneckou úmrtnost, výskyt astmatu u dětí a dospělých. PM 2,5 – částice  do 2,5μm pronikají do plicních sklípků, mají vliv na vznik, tíži a exacerbace astmatu, bronchitidy, jsou spojeny se vznikem a zhoršením ischemické choroby srdeční, srdečního selhání a vznikem zhoubných novotvarů.  Velmi jemné prachové částice PM1 menší než 1 μm vážou polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a podílejí se na karcinogenezi. Zvýšené koncentrace prachových částic a oxidů síry vedou k vyšší míře hospitalizací pacientů s chronickými chorobami plic a kardiovaskulárního aparátu a zvyšují i úmrtí na tato onemocnění.

Ve výpočtové oblasti jsou již nyní překračovány limity pro karcinogenní Benzo [a] pyren – polycyklický aromatický uhlovodík (PAU), který vzniká nedokonalým spalováním organického materiálu. Expozice této látce je spojována s nízkou porodní hmotností, intrauterinní růstovou retardací, snížením plodnosti, respirační nemocností dětí. Má vliv na neuropsychický vývoj dětí (poruchy pozornosti), kardiovaskulární onemocnění, cukrovku. Aktuální materiál neuvádí data publikovaná v archivních materiálech zadavatele, které byly podkladem pro předchozí fáze povolovacího procesu.  V nejvíce exponované oblasti Horoměřic a Dolních Chaber by mělo dle nich docházet vlivem zvýšení expozice benzo [a] pyrenu k nárůstu zdravotního rizika nad hranici přijatelného rizika. V případě Horoměřic by šlo o 1 případ zhoubného novotvaru na 57 tisíc obyvatel, v případě Dolních Chaber o 1 případ na 77 tisíc obyvatel. Tato rizika se nám mohou zdát nízká, ale chemické látky a jiné vlivy prostředí na lidské zdraví nikdy nepůsobí izolovaně a jejich dopady se kumulují.

Hluková studie zpracovaná společností EKOLA group s.r.o., která je součástí materiálu EIA je pravděpodobně manipulována, výhledy modelu počítají s těsným splněním hlukových limitů, přitom přiložený odhad na dopady stavby na již zprovozněné části D0 na jihu Prha (MÚK, případně na Jižní a Štěrboholské spojce ukazují významné překračování limitů. Měření hlukové zátěže provedené v rámci dopravně inženýrského průzkumu prokázalo již nyní překračování limitů hlukových limitů na řadě míst (Dejvice, Ruzyně, Přední Kopanina, Horoměřice, Suchdol, Sedlec Čimice, Dolní Chabry, Zdiby, Březiněves). Materiál zpracovatele uvádí, že v období výstavby není hluk z výstavby z hlediska zdravotních rizik hodnocen, protože se jedná o krátkodobou expozici hluku. I přes tuto skutečnost lze očekávat dočasné zvýšení obtěžování obyvatel přilehlých domů v průběhu výstavby záměru.  V materiálu je uvedeno, že je „proto nutné věnovat zvýšenou pozornost zpracování harmonogramu stavby a jeho následnému dodržování, zajistit kontrolu dodržování opatření ke snížení negativních vlivů stavby a zajistit komunikaci mezi dodavatelem stavby a obyvateli nejbližších domů.“  Výše uvedená tvrzení a návrhy nejenže působí naprosto směšně, ale lze je označit za naprostou rezignaci na ochranu zdraví obyvatel.  Doba výstavby je dle materiálu plánována na období 2027-2030 a lze očekávat i významné prodloužení doby výstavby v souvislosti s nepředvídatelnými vlivy v jejich průběhu.  S ohledem na předpokládanou pracovní dobu na staveništi 10h nelze hlukovou zátěž označit za krátkodobou. Nelze akceptovat, že materiál nerozpracovává konkrétní monitorovací a protihluková opatření v období výstavby

Model hlukové zátěže po zprovoznění stavby a ve výhledu na delší období řeší stávající počty a modelované počty obyvatel v pásmech 220, 420 a 1020m. Hluková zátěž ve větší vzdálenosti od osy stavby není detailněji řešena, přestože v rámci charakteru trasování – mostní konstrukce přes rozsáhlá údolí a různá výšková úroveň okolní zástavby – lze očekávat významnou hlučnost i v širším okolí stavby. Materiál EIA sice zmiňuje potřebu zpracovat projekt Monitorování akustické situace v území (měření ve výchozím stavu, před zahájením stavby, 2x během stavby, po uvedení stavby do provozu a po 1 a 5 letech provozu). Není upřesněn mechanismus jakým budou realizována protihluková opatření, pokud se výpočty předpokládané hlukové zátěže ukážou jako chybné. Rovněž nejsou určeny termíny do kdy má k realizaci protihlukových opatření dojít ani způsoby ověření jejich efektivity. 

Co analýza vůbec neobsahuje, je indukovaná dopravní zátěž a předpokládaná výstavba logistických, průmyslových parků v okolí nově zbudované dopravní trasy. Důvodně lze předpokládat zvýšení hlukové zátěže i mimo hlavní trasu dopravní stavby. Dále nelze akceptovat přípravu velmi nákladné stavby bez konkretizace umístění čerpacích stanic a odstavných parkovišť a opdočívek. Jejich výstavba a provoz může mít nezanedbatelný vliv na životní prostředí.

Závěrem

Jak jsem již uvedl, je materiál k řízení EIA rozsáhlý, obsahuje velké množství podkladových materiálů. Bohužel uvedené argumenty zejména v oblasti dopadu výstavby na život obyvatel (prašnost, hluková zátěž) a vliv na zvláště cenná chráněná území a přírodní parky jsou v příkrém rozporu se závěry zpracovatele.  K materiálu je přiloženo nesouhlasné stanovisko Odboru ochrany životního prostředí MHMP v souvislosti s riziky pro EVL Kaňon Vltavy u Sedlece.  Zvolené trasování vyžaduje stavebně složitá řešení, produkuje nadbytek zeminy, navíc v oblasti s nejkvalitnějším typem půdy.   Stavbu je možno zásobovat jen velmi problematicky a dovoz materiálu nelze zajistit jinak než přes hustě obydlená území za cenu překračování hlukových limitů a rizika zvýšené prašnosti. Materiál neřeší souběh s plánovanou stavbou tramvajové tratě, což nelze akceptovat. Uvedené materiály o provozu stavby (znečištění ovzduší, překračování hlukových limitů) ukazují, že dopady stavby jsou daleko většího rozsahu a negativa jednoznačně převyšují nad pozitivy.  Nelze se vyhnout dojmu, že některé modely a studie byly vytvořeny tak, aby za každou cenu potvrdili realizovatelnost záměru.  Minimálně hluková studie vyžaduje nezávislý oponentní posudek. Materiál je nutno z výše uvedených důvodů v této podobě odmítnout.

S ohledem na to, v jak pokročilé fázi přípravy už je stavba nové dálnice přes Prahu a naši městskou část, si dovoluji navrhnout opětovné uspořádání místního referenda, které by umožnilo zastupitelstvu a představitelům obce s velkou váhou podnikat kroky k zabránění této veřejně škodlivé stavby.

MUDr. Michal Šotola

lékař pneumolog, internista, primář I. TRN kliniky VFN a hrdý občan Dolních Chaber

Citovaný materiál v podobě PDF rozdělené do několika částí naleznete zde:

https://18400.cz/wp-content/uploads/2023/09/MZP520_dok_A_.pdf
https://18400.cz/wp-content/uploads/2023/09/MZP520_dok_B_.pdf
https://18400.cz/wp-content/uploads/2023/09/MZP520_dok_C_.pdf
https://18400.cz/wp-content/uploads/2023/09/MZP520_dok_D_.pdf
https://18400.cz/wp-content/uploads/2023/09/MZP520_dok_E_.pdf